Troposféra má rozhodující vliv pro formování počasí. Tlak a teplota vzduchu v této vrstvě klesají téměř lineárně s výškou. Pokles teploty je asi 0,6°C na každých sto metrů. Tropopauza je tenká přechodová vrstva mezi troposférou a stratosférou.Jsou zde velmi výrazné rozdíly teploty, nejčastěji se uvádí hodnoty mezi 0 a 1700 °C. V exosféře se také pohybuje řada družic, například družic poskytujících data pro geolokační systém GPS nebo meteorologické družice.Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.
V jaké výšce je stratosféra : Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře. Spodní hranice stratosféry kolísá podle zeměpisné šířky a vlastností vzduchové hmoty od 7 do 18 km. Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou.
Co se děje v mezosféře
Mezosféra se rozprostírá od stratopauzy až do cca 80 km. V této vrstvě teplota vzduchu klesá, u horní hranice dosahuje teploty až –80 °C. Proudění v mezosféře je značně proměnlivé. V blízkosti horní hranice můžeme pozorovat noční svítící nebo–li stříbřité oblaky.
V jaké sféře létají letadla : 1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.
subfebrilní – 37–38 °C; febrilní – nad 38 °C; hyperpyrexie – 40–41 °C; nad 42 °C většinou smrt.
U teploty nad 42°C dochází již k nezvratným změnám, poškození buněk a člověku hrozí i smrt.
Jakou maximální teplotu člověk snese
I teplotu 100°C vydrží člověk v suchém vzduchu, ale jen necelých 30 min – proto pozor v sauně! Teplotu 70°C vydrží asi 1 hodinu, na krátký okamžik pak prý snese teplotu až 160°C, ale nikomu to nedoporučujeme. Vlastní organismus našeho těla, tedy základní buňky tolerují však pouze výkyv teploty od –1°C do 45°C.Historické extrémy
| Měsíc | Absolutní maximum maximální denní teploty | Místo |
|---|---|---|
| 1 | +18,8 °C | Ústí nad Labem, Mánesovy sady |
| 2 | +22,0 °C | Český Krumlov |
| 3 | +26,2 °C | Mělník |
| 4 | +31,8 °C | Plzeň, Bolevec a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
Exosféra je nejvzdálenější a nejřidší vrstva atmosféry, která se nachází nad termosférou. Hlavní charakteristikou exosféry je velmi nízká hustota plynu a vysoká teplota. V této vrstvě se nachází poměrně malé množství zemské atmosféry, převážně vodík a helium, ale také oxid uhličitý a neon.
Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu.
Kolik stupňů je v mezosféře : Mezosféra. Horní hranice mezosféry sahá do výšky 80–85 km. Od stratopauzy teplota postupně klesá a na horní hranici dosahuje v létě –80 až –90 °C, v zimě –40 až –50 °C.
Co se deje v Exosfere : V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a helia, na které již nepůsobí takovou silou gravitace, což má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety.
Kolik km je letadlo nad zemí
kdekoliv jinde než je stanoveno v a) ve výšce ne nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou. S výjimkou, kde je v letovém povolení určeno jinak, traťové VFR lety v hladinách nad 5000 ft AMSL musí být prováděny v letové hladině příslušné pro trať, jak je stanoveno v tabulce cestovních hladin.
Vzduchový obal Země – atmosféra – má tloušťku několik set kilometrů. S rostoucí výškou nad zemským povrchem se hustota vzduchu zmenšuje. Atmosféra postupně řídne, přechází do meziplanetárního prostoru a nemá tedy přesnou horní hranici. Troposféra dosahuje do výšky přibližně 18 km.Při poklesu na 34 – 35 °C nastává ospalost, je patrná nechuť k pohybu, svaly se zdají tuhé. Pokles tělesné teploty pod 30°C má za následek ztrátu vědomí. Při teplotě těla nižší než 27 °C dochází k srdeční fibrilaci (míhání srdeční svaloviny) a posléze ke smrti."
Co nedělat při teplotě : nikdy se nesnažíme dosáhnout normální teploty, stačí snížit teplotu o 1-2 stupně nikdy nesprchujeme ani nedáváme zábaly při mramorované kůži nebo studených, promodralých končetinách. nikdy nedáváme pod dítě igelitovou folii. Abychom nepromáčeli postel, použijeme silnější osušku.