Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.Podle společných znaků třídíme živé organizmy do čtyř skupin – bakterie a sinice, houby, rostliny a živočichové.Každý organismus přijímá z okolí živiny v podobě potravy. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dráždivost. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek z organismu.
Jak se živočichové liší od rostlin : Většina rostlin se nemůže aktivně pohybovat z místa na místo (kvůli kořenovému systému spojenému s podložím). Živočichové naopak: – nejsou schopni fotosyntézy, – živí se jinými organismy, – obvykle se mohou pohybovat, – pečují o svá mláďata (např. savci nebo ptáci).
Čím se liší houby od rostlin
Houby nepatří mezi rostliny, ani mezi živočichy. Tvoří samostatnou skupinu živých organismů. Nemají kořeny, listy ani květy a neobsahují zeleň listovou. Houby čerpají živiny z živých nebo odumřelých rostlin.
Jak se liší objekty živé a neživé přírody : Živou přírodu tvoří všechny živé organizmy na Zemi (rostliny, živočichové, houby, mikroorganizmy). Složky živé přírody: Těla všech živých organizmů jsou tvořena látkami organickými (ústrojnými) a látkami anorganickými (neústrojnými). Neživou přírodu tvoří vzduch, voda, nerosty a horniny.
Bílkoviny jsou základními organickými látkami nezbytnými pro existenci živého organizmu, jejich základní význam je: Stavební (kolagen, elastin, keratin).
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.
Co v půdě vznika ze zbytků organismů
Rozkladem odumřelých zbytků organismů vzniká humus, který je často promíšen s minerální složkou půdy. Je to soubor organických půdních koloidů s vysokým obsahem huminových látek (fulvokyseliny, huminové kyseliny, huminy). Vzniká při humifikaci.Živé organismy mají společné nejen pouhé složení těla. Všechny živé organismy přijímají látky ze svého okolí (například člověk přijímá kyslík a potravu), uvnitř těla je přeměňují (vytvářejí z nich jiné látky) a také některé látky vydávají ze svého těla ven (například vylučují ven odpad).Rostliny na rozdíl od živočichů rostou rychleji a během celého života. Na růstu může být založen pohyb rostlin. Růst je způsoben buněčným dělením. Zmnožení počtu buněk dělivých pletiv a nárůst CTPM.
Houby obsahují vitamíny, především riboflavin a niacin – známé jsou též jako vitamíny B2 a B3 a pomáhají například snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Produkty lesa jsou i dobrým zdrojem selenu – ten je účinným antioxidantem, který v součinnosti s vitamínem E pomáhá naše tělo zbavovat škodlivých kyslíkových radikálů.
Co vylučují houby : Mycelium. Mycelium neboli podhoubí má u hub podobnou funkci jako kořeny rostlin. Hyfy prozkoumávají půdu nebo jakýkoli jiný substrát, kde houby rostou, a vylučují trávicí enzymy na zdroj své potravy (často odumřelé organické materiály, někdy i živé organismy).
Jaké základní podmínky k životu poskytuje živým organismům neživá příroda : Základní podmínky k životu poskytuje živým organizmům příroda neživá. Jsou to: voda, živiny, teplo a světlo (pocházející ze Slunce) a oxid uhličitý (ze vzduchu) potřebný pro výživu rostlin.
Co patří do živé přírody
Mezi živé složky přírody patří organizmy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganizmy aj. Mezi neživé složky přírody náleží např. vzduch, voda či horniny a minerály (nerosty).
Typickými příklady organických látek jsou dřevo, půda, ropa, dřeň ovoce, kompost, zemní plyn apod. V surovém stavu je organickou látkou např. metan, který je v čisté formě organickou sloučeninou.Jeho relativní obsah v pozůstatcích živých těl slouží jako indikátor jejich stáří. Kyslík a vodík jsou součástí téměř všech organických sloučenin tvořících živé organismy. Kyslík tvoří asi 62,8% hmotnosti živých systémů, vodík asi 9,3%. Zdrojem vodíku pro organismy je voda, zdrojem kyslíku voda a atmosféra.
Co patří do organických látek : Organické (ústrojné) látky jsou takové, které vznikají v tělech živých organismů a plní zde funkci stavební, zásobní a funkci živin. ➢Příklady organických látek: cukry, tuky, bílkoviny, alkany, alkeny… nukleové kyseliny ostatní anorganické látky (minerály, stopové prvky…)