Rozdělení franské říše na tři části – Západofranská říše, Východofranská říše a Lotharingie. Po smrti Karla Velikého dochází k úpadku Franské říše. V roce 843 rozdělila Verdunská smlouva Franskou říši na Východofranskou, Lotharingii a Západofranskou říši.Kulturní rozkvět za jeho vlády je nazýván karolínská renesance. Jelikož jeho říše sjednocovala dnešní německé a francouzské území, je Karel Veliký dnes někdy nazýván „otec Evropy“.také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511. Je považován za zakladatele franské říše, protože sjednotil všechny Franky pod svoji vládu. Původně byl králem sálských Franků z Tournai.
Co se stalo v roce 843 : Franská říše se rozdělila v roce 843 verdunskou smlouvou a v druhé polovině 10. století se dědicem západofranské říše stalo království Francie a dědicem východofranské říše a snah Karla Velikého (německá) svatá říše římská.
Odkud přišli Frankové
Frankové byli skupinou germánských kmenů, které se stěhovaly během stěhování národů. V pátém století došli do oblasti dnešního Beneluxu (Belgie a Nizozemí), kde se jim zalíbilo, a tak si toto území, uvolněné po rozpadu Západořímské říše, přivlastnili.
S kým bojovali Frankové : Je velice pravděpodobné, že se kmen neúčastnil velké invaze z přelomu let 406 a 407, která zcela vyplenila západní hranice říše. O něco později se Frankové rehabilitovali a podnikali nájezdy na Trevír, ale také máme zprávy, že bojovali s Římany proti Vandalům.
Dne 2. dubna 1355 přitáhl před Řím v doprovodu 4000 rytířů a 5. dubna se konala korunovace ve Svatopetrské bazilice a od té doby používal za jménem římskou číslici IV. S Annou Svídnickou měl Karel dceru Alžbětu a syna Václava, dědice trůnu, pozdějšího krále Václava IV.
Karel Veliký je první a poslední panovník v dějinách, kterému se podařilo do jednoho státního útvaru sloučit území dnešní Francie a Německa. Za jeho vlády dosáhla Franská říše největšího územního rozmachu. Náplní Karlova panování byly totiž především výboje, díky kterým se franský stát nebývale rozšířil.
Kde Vladli Karlovci
Založil novou říši, která se rozkládala zhruba na území dnešní Francie. Dynastie Merovejců panovala nad Franskou říší celkem 263 let. 72 let stál v jejím čele pouze jediný král.Bitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9. roce stoleté války, nedaleko města Kresčak (francouzsky Crécy, latinsky Cresciacum) v severní Francii.První zmínky o Sámově říši přinesla francká Fredegarova kronika. Sámo v čele slovanských kmenů čelil nájezdům Avarů a roku 631 rozdrtil invazi Franků u Wogastitburgu. Od té doby posiloval a rozšiřoval svou říši tak, že nakonec zahrnovala dnešní Čechy, Moravu, Slovensko a část Rakouska a Maďarska.
Císař Svaté říše římské
V létě roku 1354 dospěl Karel k přesvědčení, že nastala správná chvíle pro získání císařského titulu. Na den svatého Václava roku 1354, v době kdy pobýval v Horní Falci, vydal král Karel rozkaz k jízdě do Itálie, čímž opět překvapil Evropu, především papeže sídlícího v Avignonu.
Proč je Karel IV uváděn jako Karel IV : Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl pokřtěn jménem Václav. To až jeho kmotr, francouzský král Karel, dal českému králi při biřmování nové jméno, které pak Karel IV.
Co nechal vybudovat Karel IV : Karel nechal opravit Pražský hrad, přebudovat katedrálu sv. Víta, postavil kamenný most přes Vltavu, založil a sám vyprojektoval Nové Město pražské, první univerzitu severně od Alp a dal také zhotovit Svatováclavskou korunovační korunu.
Čím se stal nejprve Karel IV
Po smrti svého otce se Karel IV. stal vedle římského krále i českým králem, později i římským císařem. Žáci se seznamují s významnými stavbami, které můžeme v Praze a jejím okolí (Karlštejn) spatřit dodnes, i s dalším významným Karlovým činem – založením univerzity v Praze.
Syn Karla Martela Pipin Krátký svrhl z trůnu posledního Merovejce a sám se stal králem Franků. Moc se tak r. 751 dostala do rukou Karlovců. Karlovci navázali spolupráci s papežem.Protože tehdejší zemědělství nebylo na tak vysoké úrovni, aby vyprodukovalo dostatek potravy nutné k uživení stálého a velmi početného panovnického dvora, neměla Francká říše za vlády Karla Velikého jediné centrum a panovník svému státu vládl „ze sedla“, tedy tak, že průběžně objížděl jednotlivé územní jednotky, kde se …
Co se stalo v roce 1345 : V roce 1345 se proti českému králi Janu Lucemburskému (1296-1346) a jeho synu Karlovi, markraběti moravskému, vytvořila silná protilucemburská koalice. Zorganizoval ji římskoněmecký král Ludvík Bavor s polským vládcem Kazimírem Velikým a skládala se skoro ze všech větších středoevropských států.