Pálení čarodějnic je ve znamení kouzel. Poslední dubnová noc je již tradičně spojována s upalováním čarodějnic. Po celé republice se rozhoří tisíce ohňů a vater, u kterých se lidé sejdou především kvůli světským radovánkám, jako je opékání vuřtů, a zábavě.Již staří Keltové považovali Beltine za nejvýznamnější den v roce, protože tímto svátkem začínalo kalendářní léto. Aby oslavili přicházející život, zhasínali ohně staré a zapalovali nové, plné naděje a čistoty. Lidé v dobách minulých věřili v magické síly a čarodějnice.Odehrává se v noci ze 30. dubna na 1.
Původně se v tento večer slavil zlom mezi odcházející zimou a nadcházejícím jarem/létem, protože svátek spadal přesně do poloviny doby mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Ohně také měly symbolicky spálit vše staré a udělat místo pro to nové, co přinese jaro.
Proč se čarodějnice upalovali : Církev nechtěla, aby se zde slavili pohanské svátky, proto ho nahradila svátkem svatého Filipa a Jakuba (proto se mu dnes říká filipojakubská noc). Během této doby se upalovaly ženy, které byly označeny za čarodějnice. Měli mít nadpřirozené schopnosti. Ke svým schopnostem se přiznaly proto, že byly mučené.
Proč se pálí čarodějnice pro děti
Tyto svátky dětí milují pro svou hravost a tajuplnost. Pomocí her lze dětem přiblížit podstatu tradice a probouzet u nich pochopení symbolu dobra a zla. Tato noc se považovala za magickou, o půlnoci se prý otevírá země a vydává své poklady. Je to také noc, kdy na obloze podle pověr poletovaly čarodějnice.
Co znamenají čarodějnice : Čarodějnictví je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy magie. Tradičně „čarodějnictví“ je použití magie nebo nadpřirozených sil ke způsobení škody nebo neštěstí druhým, a to zůstává nejběžnějším a nejrozšířenějším významem.
V Německu především praktikovali pálení ohně na vyvýšených místech, z čehož se postupem času stalo pálení čarodějnic, kdy mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky. Nejhorší období bylo samozřejmě v době Filipojakubské noci, kdy se musela chránit úroda a dobytek.
Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii.
Kolik bylo upáleno čarodějnic
Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Jediným územím, které významněji postihly, bylo Jesenicko a Šumpersko s převládajícím německým obyvatelstvem, které sousedilo se Slezskem; odtud na naše území pronikala pověra o moci čarodějnic. Během 17. století zde bylo upáleno asi dvě stě lidí.Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii.Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká „noc čarodějnic". Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků.
Za čarodějnici byla považována žena, která hoví bylinkám a má s nimi nějaké zkušenosti. V dnešní době bychom to nazývali přírodní medicínou. U počátku procesů hrála hlavní roli pověrčivost spojená s křesťanskou vírou. „První údajná čarodějnice chtěla pomoct své sousedce, která měla nemocnou krávu.
Co se dělá na Svatojanskou noc : V Česku se na svatojánskou noc na návrších pálily ohně – pálení Jána, svatojána, korunované májkou či ozdobeným smrčkem – jankem. Slavnost doprovázela hostina, tanec a sportování zápolení, také se metala žhavá polena a přeskakoval oheň.
Proč se to jmenuje filipojakubská noc : Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.
Jak se obléct za čarodějnicí
Vzhled. Čarodejnice může být klidně zahalená ve vrstvách černého oblečení nebo mít úzké minišaty a na krku pohanský symbol. Typické jsou třeba klobouky, vysoké kozačky, stříbrné šperky, kapuce, volnější svetry. Prim hraje černá barva v kombinaci s hnědou, béžovou, zelenou, šedou, červenou, fialovou, …
Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii.Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány ze spojení s ďáblem a lidé se jim často vyhýbali nebo se jich báli. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně. Tento zvyk k nám přišel nejspíš z Německa a postupem doby se z výročních ohňů stalo „pálení čarodějnic“ tak, jak je známe dnes.
Co znamená Svatojakubská noc : Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer svátku křesťanského světce Jana Křtitele, který spadá na 24. června. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu, jako jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha, a velkou roli při tomto svátku měl především oheň, voda, nahota a zeleň.