Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány ze spojení s ďáblem a lidé se jim často vyhýbali nebo se jich báli. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně. Tento zvyk k nám přišel nejspíš z Německa a postupem doby se z výročních ohňů stalo „pálení čarodějnic“ tak, jak je známe dnes.Pálení čarodějnic je ve znamení kouzel. Poslední dubnová noc je již tradičně spojována s upalováním čarodějnic. Po celé republice se rozhoří tisíce ohňů a vater, u kterých se lidé sejdou především kvůli světským radovánkám, jako je opékání vuřtů, a zábavě.Když se řekne „pálení čarodějnic“ mnohým z nás se vybaví táborák, hořící figurína čarodějnice, opékání špekáčků, muzika a popíjení alkoholických nápojů. Kořeny této tradice ovšem sahají hluboko do minulosti, kdy pálení čarodějnic, filipojakubská noc, Beltaine či Valpuržina noc měly pro lidi velký význam.
Proč se pálení čarodějnic 30. dubna : Odehrává se v noci ze 30. dubna na 1.
Původně se v tento večer slavil zlom mezi odcházející zimou a nadcházejícím jarem/létem, protože svátek spadal přesně do poloviny doby mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Ohně také měly symbolicky spálit vše staré a udělat místo pro to nové, co přinese jaro.
Co znamenají čarodějnice
Čarodějnictví je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy magie. Tradičně „čarodějnictví“ je použití magie nebo nadpřirozených sil ke způsobení škody nebo neštěstí druhým, a to zůstává nejběžnějším a nejrozšířenějším významem.
Proč se čarodějnice upalovali : Církev nechtěla, aby se zde slavili pohanské svátky, proto ho nahradila svátkem svatého Filipa a Jakuba (proto se mu dnes říká filipojakubská noc). Během této doby se upalovaly ženy, které byly označeny za čarodějnice. Měli mít nadpřirozené schopnosti. Ke svým schopnostem se přiznaly proto, že byly mučené.
Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května.
Čarodějnice jsou jedinými nepřátelskými moby, jež nevydávají zvuky. Čarodějnice je velice těžké zabít udušením nebo navedením na kaktusu (nikoliv nemožné), protože velice často používají lektvary léčení. Je možné "přinutit" čarodějnici, aby zasáhnula zombie vesničana s lektvarem slabosti, poté se vyléčí na vesničana.
Co je svatojakubská noc
Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, který se odehrává v noci ze 30. dubna na 1. května. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii.Za čarodějnici byla považována žena, která hoví bylinkám a má s nimi nějaké zkušenosti. V dnešní době bychom to nazývali přírodní medicínou. U počátku procesů hrála hlavní roli pověrčivost spojená s křesťanskou vírou. „První údajná čarodějnice chtěla pomoct své sousedce, která měla nemocnou krávu.Vzhled. Čarodejnice může být klidně zahalená ve vrstvách černého oblečení nebo mít úzké minišaty a na krku pohanský symbol. Typické jsou třeba klobouky, vysoké kozačky, stříbrné šperky, kapuce, volnější svetry. Prim hraje černá barva v kombinaci s hnědou, béžovou, zelenou, šedou, červenou, fialovou, …
Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.
Jak se obléct za čarodějnici : Vzhled. Čarodejnice může být klidně zahalená ve vrstvách černého oblečení nebo mít úzké minišaty a na krku pohanský symbol. Typické jsou třeba klobouky, vysoké kozačky, stříbrné šperky, kapuce, volnější svetry. Prim hraje černá barva v kombinaci s hnědou, béžovou, zelenou, šedou, červenou, fialovou, …
Jak oslavit čarodějnice : V Čechách v předvečer prvního máje zapalují mladí lidé ohně na kopcích a na vršcích, na rozcestích a na pastvinách a tančí kolem nich. Přeskakují žhnoucí oharky nebo dokonce skáčou přes plameny. Obřad se nazývá ,pálení čarodějnic'. Na některých místech bývá zvykem na hranici upalovat loutku představující čarodějnici.
Co se dělá na Svatojanskou noc
V Česku se na svatojánskou noc na návrších pálily ohně – pálení Jána, svatojána, korunované májkou či ozdobeným smrčkem – jankem. Slavnost doprovázela hostina, tanec a sportování zápolení, také se metala žhavá polena a přeskakoval oheň.
Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Jediným územím, které významněji postihly, bylo Jesenicko a Šumpersko s převládajícím německým obyvatelstvem, které sousedilo se Slezskem; odtud na naše území pronikala pověra o moci čarodějnic. Během 17. století zde bylo upáleno asi dvě stě lidí.
Jak se nalíčit na čarodějnice : Namalujte si na tvář pavoučí síť
Ať už pouze na jednu stranu nebo na obě tváře, ať už dvě velké pavučiny nebo v různých velikostech, s pavoukem či bez: rozhodně neuděláte chybu! Pavoučí síť lze jakožto součást čarodějnického líčení nalíčit přímo pod oko nebo ke koutku očí.