Každoročně ubývá kolem třiceti miliónů hektarů deštných pralesů. Těžba dřeva – nejméně 4,5 milionu hektarů se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku, meranti a ebenového dřeva. Tato tvrdá dřeva potřebují vyzrávat staletí, a tak mohou být jen těžko vysazována a pěstována na plantážích.A co víc, kultura a "místa pro život" mnoha miliónů lidí žijících v pralese jsou ničeny a ohroženy kácením a zabíráním půdy. Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie.Průmyslové zemědělství
Zemědělství je hlavní příčinou odlesňování ve všech regionech s výjimkou Evropy. Hlavním důvodem úbytku lesů je pak jejich přeměna na ornou půdu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se na celosvětovém odlesňování podílí nejméně 50 %, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji.
Proč se vypalují deštné lesy : Odlesňování může nastat z několika důvodů: stromy mohou být káceny, aby mohly být použity pro stavbu nebo prodány jako palivo (někdy ve formě dřevěného uhlí nebo dřeva), zatímco vykácené území může být použito jako pastvina pro hospodářská zvířata nebo na plantáže.
Co se pěstuje v tropickém deštném lese
Na nově získané půdě se zakládají plantáže a pěstuje se banánovník, kávovník, kakaovník, palma olejná či kokosovník. Tropické deštné lesy jsou však schopné přežít jen jako souvislé celky. Odlesňování tropických oblastí otvírá cestu erozi, vede k degradaci půd a k poruchám vodního režimu v krajině.
Proč se v tropickém lese vyskytují vysoké srážky : Tento fakt je ovlivněn především rozložením tlakových útvarů nad rovníkem (nachází se zde tlaková níže). Vysoké srážky zároveň zapříčiňují téměř 100% vlhkost vzduchu v této krajině.
Kdyby zmizel, do ovzduší by se vyloučilo obrovské množství oxidu uhličitého. Přesto amazonský prales stále ubývá. Amazonský prales mizí v Brazílii rychleji než loni. Jen během letošního července ubylo 1800 kilometrů čtverečních džungle.
Zvířata: papoušci, hadi (krajta, anakonda,…), sklípkani, krokodýli, lenochod, opice – malpa, gibbon, orangutan, šimpanz, gorila nížinná, levhart, jaguár americký, mravenečník, mravenci, termiti,…
Co žije v tropických lesích
Zvířata: papoušci, hadi (krajta, anakonda,…), sklípkani, krokodýli, lenochod, opice – malpa, gibbon, orangutan, šimpanz, gorila nížinná, levhart, jaguár americký, mravenečník, mravenci, termiti,…Kácení a vypalování deštných pralesů může mít mnohem horší dopad na životní prostředí, než se dosud vědělo. Vědci přišli s teorií, že devastace lesů může mít za následek zmenšování semen stromů, která jsou následně oslabená a mnohem obtížněji z nich vyroste dospělý strom. To může mít v budoucnu fatální následky.Nahlédněte do útrob Amazonie, prales je blízko bodu zlomu. Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".
Zvířata: papoušci, hadi (krajta, anakonda,…), sklípkani, krokodýli, lenochod, opice – malpa, gibbon, orangutan, šimpanz, gorila nížinná, levhart, jaguár americký, mravenečník, mravenci, termiti,…
Co je to tropický deštný les : Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm).
Jaká zvířata žijí v tropickém deštném lese : Zvířata: papoušci, hadi (krajta, anakonda,…), sklípkani, krokodýli, lenochod, opice – malpa, gibbon, orangutan, šimpanz, gorila nížinná, levhart, jaguár americký, mravenečník, mravenci, termiti,…