Ve druhé polovině dubna a na začátku května se vracejí hmyzožraví ptáci. Již v polovině dubna se tedy můžeme pozdravit s vlaštovkami a jiřičkami. Nejpozději na přelomu dubna a května přilétá obyvatel městských oblastí – rorýs obecný. Většina ptáků se k nám vrací obecně během března a dubna.Většina našich ptáků se na zimu vydává za teplem a to do oblasti Středozemního moře – Španělsko, Francie, Itálie, někteří až na severní pobřeží Afriky. Zůstaneme-li u Afriky, některé druhy táhnou do oblastí, které se nacházejí jižně od Sahary.Nevadí ani tak mráz, jako nedostatek potravy – hmyz se schoval do škvír pod kůrou, do podzemí. Proto se vydávají do teplých krajin.
Proč ptáci umí létat : Nejdůležitější jsou křídla – slouží jako nosné plochy, jsou lehce zakřivená, zahnutá, vzduch nad křídly proudí mnohem rychleji než ten, který proudí pod nimi. Díky tomu se mohou ptáci o křídla opravdu opřít a stoupat vzhůru.
Proč čápi migrují
Čápi bílí zimují v posledních letech např. ve Španělsku, Francii, Bulharsku a na Blízkém východě (hlavně opět v Izraeli). Důvodem častějšího zimování mimo Afriku může být jednak globální oteplování (mírnější zimy) a také vyšší potravní nabídka v místech zimování.
Proč zvířata migrují : Tento fenomén se vyskytuje u všech velkých zvířecích skupin jako jsou ptáci, savci, ryby, plazi, obojživelníci, hmyz nebo kytovci, nicméně zdaleka ne všechny druhy migrují. Spouštěčem migrace může být místní podnebí, dostupnost potravy, roční období, délka světla, snížení kompetice či potřeba páření.
Ptákům také nevadí stát na ledu. Oni mají takové zvláštní přizpůsobení, speciální prokrvení nohou, kdy se jim postupně ztenčují cévy – čím více k okraji nohou, tím je v noze nižší teplota. A jejich prsty mají teplotu pouze 0oC. To znamená, že mohou stát na ledu a není jim zima, nic je nebolí, ani ten led nerozehřívají.
Houfy ptáků se v zimě v noci ke spánku shromažďují v keřích, hustých jehličnanech, v popínavkách, v prázdné ptačí budce apod., aby se ptáci co nejlépe uchránili před zimou, větrem a vlhkostí. Aby minimalizovali tepelné ztráty, sednou si a tělem si překryjou nohy, zobák si zastrčí pod křídlo.
Jak dlouho trvá Vlaštovkám cesta do Afriky
Vlaštovky patří mezi dálkové migranty. Zimují v jižní a střední Africe a při příletu do Česka mají za sebou cestu dlouhou až 10.000 kilometrů, kterou zvládnou přibližně za čtyři týdny. Na podzim jim ale cesta do teplých krajin trvá o dva týdny déle.Začátkem září je již většina vlaštovek připravena k odletu do Afriky, kde přečkávají nevlídnou evropskou zimu. Nedočkavě poletují a houfují se na drátech telefonního vedení. Většinou odlétají společně se svými mláďaty během září. Někteří opozdilci se však zdržují na hnízdištích až do října.Zpěv ptáků má mnoho různých důvodů. Jedním z nich je vymezení vlastního území a varování ostatních samečků, že toto území už je zabráno. Pomocí zpěvu ale ptáci také komunikují. Samci také často zpěvem lákají samičky.
Pelichání jako pravidelná výměna opeření je charakteristickým životním projevem každého ptačího druhu. Pelichání umožňuje zachovávat základní funkce ptačího opeření, totiž letovou a krycí (tepelně izolační) funkci. Z hlediska určování stáří ptáků je pak podrobná znalost průběhu pelichání zcela základní podmínkou.
Co dělá Čáp když stojí na jedné noze : Čápi hřadují ve stoje na jedné noze se zobákem zabořeným v peří. Tento postoj omezuje tepelnou ztrátu skrze zobák a nohu. I když čápi dovedou plavat, pouze výjimečně tak činí.
Proč čápi klapání zobákem : Klapání zobáku je poměrně hlasité a slyšitelné na velkou vzdálenost. Na hnízdě čápi klapají zobákem (a zaklání přitom hlavu) při vítání partnera, případně pokud na hnízdě ležící čáp vstane. Je-li klapání doprovázeno syčením a rozpínáním křídel, jedná se o varování a zastrašování vetřelce – cizího čápa nebo dravce.
Co je příčinou migrace
Vše má dopad na ekonomickou situaci země a pracovní příležitosti. Demografická a ekonomická migrace je vázána na pracovní standardy, nezaměstnanost a celkovou kondici hospodářství dané země. To, co migranty láká, jsou vyšší platy, lepší pracovní příležitosti, vyšší životní standard nebo lepší přístup ke vzdělání.
Migrace ptáků je sezónní tah ptactva mezi jejich hnízdišti a zimovišti. Na migrační cestu se pravidelně vydává méně než 20 % z více než 10 tisíc ptačích druhů. Opeřenci vykonávající migraci se označují jako tažní či stěhovaví ptáci.Houfy ptáků se v zimě v noci ke spánku shromažďují v keřích, hustých jehličnanech, v popínavkách, v prázdné ptačí budce apod., aby se ptáci co nejlépe uchránili před zimou, větrem a vlhkostí. Aby minimalizovali tepelné ztráty, sednou si a tělem si překryjou nohy, zobák si zastrčí pod křídlo.
Co Zobají ptáčci v zimě : Na kousek jablka či hrst jeřabin snadno přilákáme kosy či drozdy. Dobroty položíme nejlépe pod krmítko, tam je zobají raději. Někteří ptáci, jako třeba strakapoud či koňadra, si rádi pochutnají na kousku masa či loje, zavěšeném jen tak na krmítku či na větvi.