Jakmile se Měsíc posune o čtvrtinu kružnice, je osvětlena přesně polovina disku, která připomíná písmeno D, Měsíc dorůstá, nastává první čtvrt. Když se Měsíc ocitne na nebi přesně naproti Slunci, tedy urazí polovinu kružnice, je ozářen celý, nastává úplněk.Proč Odpověď je jednoduchá – Měsíc k nám obrací stále stejnou polokouli, které říkáme přivrácená strana Měsíce. Náš souputník má podobně jako všechny velké satelity Sluneční soustavy tzv. vázanou (synchronní) rotaci – tzn., Měsíc se vůči hvězdám otočí za stejnou dobu, za jakou oběhne kolem své planety.Poslední čtvrť
Po úplňku říkáme, že Měsíc couvá, vidíme z našich zeměpisných šířek čím dál tenčí srpek ve tvaru C. Přitom se Měsíc objevuje na noční obloze stále později. Když je osvětlena přesně polovina přivrácené polokoule Měsíce, hovoříme o poslední čtvrti.
Jak působí úplněk na člověka : Při úplňku a novu jsou příliv a odliv nejsilnější. V takových dnech pociťujeme intenzivněji všechny emoce, nejsme ve své kůži. Hodně lidí si stěžuje na úporné bolesti hlavy, a obecně platí, že co bolí, to má při úplňku tendenci bolet ještě víc, ať už jsou to úrazy, jizvy nebo klouby či záda. Úplněk zvyšuje agresivitu.
Co by bylo bez Měsíce
Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.
Jak putuje Měsíc : Obíhá po elipsové dráze kolem Země a současně s ní obíhá kolem Slunce. Podobně jako Země se i Měsíc otáčí okolo své osy. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíc nemá téměř žádný plynný obal, proto je vystaven silnému ozařování Sluncem i vesmírnému chladu.
Bez Měsíce by vypadalo zcela jinak i pozemské počasí.
Měsíční gravitace vytváří ve vazbě na otáčení Země i Měsíce tah, a tím také tření zpomalující rotaci naší planety. Jednoduše řečeno: bez své družice by se Země točila rychleji a vznikaly by na ní silné větry, které by zhoršovaly životní podmínky.
Pří průchodu měsíčního světla zemskou atmosférou se totiž nejvíce rozptylují paprsky modré (krátkovlnné), zatímco červené (dlouhovlnné) procházejí bez citelných ztrát. Ze stejného důvodu také obraz zapadajícího nebo vycházejícího Měsíce postupně „odmodrává“ a jeví se nám spíše nažloutlý, oranžový až temně rudý.
Jak vypadá Měsíc když dorůstá
První čtvrt – Po novu před úplňkem připomíná Měsíc tvar písmene D, říká se o něm, že „dorůstá“. Úplněk – Měsíc se nachází na opačné straně než Slunce a k Zemi je přivrácen osvětlenou stranou. Poslední čtvrt – Po úplňku před novem připomíná Měsíc tvar písmene C, říká se o něm, že „couvá“.POD VLIVEM ÚPLŇKU – úplňky 2023
- 5 RAD čemu se za úplňku raději VYHNOUT.
- NESPĚCHAT, začátek něčeho nového raději o chvíli odložte.
- NEREAGOVAT přehnaně na maličkosti.
- ODLOŽIT plánované lékařské zákroky.
- NEDĚLAT mnoho unáhlených rozhodnutí
- VYHNOUT SE raději kuchyni a přejídání
Před spaním se uvolněte.
Zní to jako klišé, ale můžete využít síly bylinek, nejlépe pomocí voňavé koupele. Nebo prostřednictvím relaxačního cvičení či meditace. Nechte odplavit všechny negativní myšlenky, které by vás při usínání mohly rušit. Tři dny před úplňkem, v den úplňku a jeden den po něm běžte spát co nejdříve.
Bez Měsíce by se rychleji měnil sklon planetární osy, což by vyvolávalo rychlejší migraci lidí i dalších živočichů. Na Marsu, který svůj měsíc nemá, se osa během 50 milionů let posunula o 60 stupňů, na Lunou stabilizované Zemi jen o 1,5 procenta.
Co by se stalo kdyby vybuchl Měsíc : Jen díky „těžkému“ Měsíci je velmi omezeno kývání rotační osy naší planety, které by jinak zcela měnilo charakter podnebných pásů. Za posledních deset milionů let se její sklon měnil mezi 22,5° a 24°. Opačnou ukázku tvoří Mars, obíhaný pouze dvěma většími „skalisky“.
Jak se pohybuje Měsíc na obloze : Pohyb Měsíce po obloze
Měsíc se po obloze posouvá nejen vlivem zemské rotace (od východu na západ), ale i vlivem vlastního pohybu kolem Země (od západu na východ). Tyto dva protichůdné pohyby způsobují, že se Měsíc, v důsledku rotace Země, po obloze posouvá o něco pomaleji než hvězdy.
Co by se stalo kdyby se zastavila Země
Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří. Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie.
Příliv a odliv
Působením fyzikálních sil ovlivňuje Měsíc dění na Zemi. Mezi nejznámější vlivy patří příliv a odliv (tzv. slapové jevy, též dmutí). Zjednodušeně k přílivu dochází na přivrácené a odvrácené straně Země směrem k Měsíci, k odlivu na ostatních místech.krvavý či rudý superúplněk, který způsobují červánky. Ve středu nastane superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže.
Co to je superúplněk : Za superúplněk nebo megaúplněk se označuje tzv. "přízemní úplněk" jev, kdy naše přirozená družice na své oběžné dráze kolem Země dosáhne úplňku ve chvíli, kdy je téměř nejblíže Zemi. To, co ale pozorovatele vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem.