Příčiny koktání nejsou známé
Příčiny nejsou známé, pravděpodobně se jedná o poruchu podmíněnou jak dědičně, tak dalšími neuropsychologickými faktory. Někdy je koktání vyvoláno negativním (ale i pozitivním) šokem, ale jedná se pouze o spouštěč u člověka s již existujícími sklony ke koktavosti.Koktavost vzniká na podkladě kombinace mnoha faktorů, jako jsou genetické dispozice, neurologické faktory, typ osobnosti, temperament dítěte, jeho řečové a jazykové dovednosti a další. U 5% dětí dojde k výskytu neplynulostí a u 1% se jedná o trvalejší problém.Koktavost negativně ovlivňují vlivy sociálního prostředí, neurotizace, psychotraumata. Komplexní syndrom koktavosti zahrnuje tři druhy symptomů: psychickou tenzi, nadměrnou námahu při mluvení a dysfluenci při řečovém projevu.
Co dělat s koktáním : Léčba koktavosti
- Koktavost není nemoc a nepřipusťme, aby si koktající dítě jako nemocné připadalo.
- Zajistěte doma klidnější, méně uspěchaný životní styl.
- Hovoříte-li s dítětem, mluvte pomaleji.
- Nechte dítě dokončit jeho myšlenky.
- Snažte se nemluvit za dítě a nepopohánějte ho v řeči.
Jak přestat koktat
Léčba koktavosti bohužel možná není. Neexistuje žádná zázračná pilulka, kterou bychom si mohli vzít a přestat koktat. Zázračné metody většinou nefungují. Na druhou stranu mnoha lidem dokážeme pomoci tím, že změníme jejich pohled na koktavost.
Jak se zbavit koktání v dospělosti : Přesná příčina koktavosti je dosud neznámá, zdá se však, že zde hrají roli jak genetické, tak neuropsychologické faktory. Existuje mnoho přístupů a terapií k „léčbě“ koktavosti, které mohou zmírnit její projevy; žádný zaručený lék ani zaručená technika k jejímu odstranění však nejsou v současnosti známy.
Nejpravděpodobněji jde o spolupůsobení více faktorů – genetické predispozice, neurogenních faktorů, temperamentu a osobnostní charakteristiky dítěte. Na následný rozvoj koktavosti má vliv i to, jak na neplynulost řeči dítěte zareaguje jeho okolí.
Rada "nadechni se" nebo "zpomal" může mít spíš negativní dopad. Dítě nepřerušujte, nedoplňujte a nedokončujte za něj slova. Nikdy ho neokřikujte a nechtějte po něm, aby slovo/větu zopakovalo. Rozhovor veďte bez časového tlaku a zapojte dítě do všech činností.