Odborová organizace zastupuje zájmy svých členů s cílem zlepšit pracovní a ekonomické podmínky zaměstnanců. Spolupracuje se zaměstnavatelem na prevenci rizik a zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.Odbory jsou zvláštním druhem občanského sdružení, které hájí pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy zaměstnanců a jsou jejich zástupci v rámci sociálního dialogu. Ty jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v právním slova smyslu v pracovně – právních vztazích.Člen organizace platí měsíční příspěvek ve výši 1 % z čisté mzdy. Platba může být provedena srážkou ze mzdy, převodem na účet základní organizace nebo uhrazena v hotovosti hospodáři organizace. Bližší informace Vám dá předseda nebo hospodář organizace.
Kdy mohou být odbory : Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat tehdy, jestliže: je k tomu oprávněna dle svých stanov; a zároveň alespoň 3 její členové jsou u daného zaměstnavatele v pracovním poměru (nestačí tedy vztah z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).
Proč odbory
Proč vstupovat do odborů Vstupem do odborů získáváte odborné zázemí, potřebné informace a tím větší jistotu při řešení svých pracovních i osobních problémů. V případě, že se dostanete do tíživé sociální situace, je vám poskytnuta finanční výpomoc. Dále můžete využívat výhod, které odbory pro své členy sjednaly.
Kolik procent zaměstnanců je v odborech : Česká republika stále patří k zemím s nejnižším zastoupením zaměstnanců v odborech – zatímco v roce 1995 dosahoval podíl odborářů 43,3 %, v roce 2015 to bylo podle OECD pouze 11,6 procenta (železniční odbory, především OSŽ, však mají podíl výrazně vyšší).
V současnosti mají odbory zhruba půl milionu členů. Nejpočetnější odborovou ústřednou bylo Odborové Sdružení Československé s 340 tisíci členy.
Činnost a poslání odborů
Hlavním posláním odborových organizací je zastupovat a obhajovat hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Odbory jsou sdružení zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy.
Co řeší odbory
Odbory vyjednávají nejen o mzdových otázkách, ale také o zaměstnaneckých benefitech, kratší nebo flexibilní pracovní době, možnosti práce z domova, o délce dovolené nebo o psychologické či sociální pomoci v nouzi.V současnosti mají odbory zhruba půl milionu členů. Nejpočetnější odborovou ústřednou bylo Odborové Sdružení Československé s 340 tisíci členy. Za ním následovala Československá Obec Dělnická s 290 tisíci odboráři a na třetím místě byla německá dělnická ústředna s 205 tisíci členy.V současnosti mají odbory zhruba půl milionu členů. Nejpočetnější odborovou ústřednou bylo Odborové Sdružení Československé s 340 tisíci členy.
Podle § 61 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením s jakýmkoli zaměstnancem, nikoli jen se zaměstnancem, který pracoval u zaměstnavatele po určitou stanovenou dobu nebo dosáhl určitého věku.
Jak zavést odbory : Odborová organizace se zakládá na základě usnesení ustavující členské schůze, ze které musí být pořízen písemný zápis. Odborové organizace jsou utvořeny buď na principu zaměstnavatelském (u jednoho zaměstnavatele) – základní organizace (ZO), nebo územním (u více zaměstnavatelů) – místní organizace (MO).
Jak zavest odbory : Jak založit odborovou organizaci ve vaší společnosti
Podmínkou pro vznik odborů je, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Na ministerstvo vnitra nahlásíte založení nové odborové organizace. Vaše odborová organizace je považována za vzniklou druhým dnem po doručení na ministerstvo.
Jak vyhodit odboráře
Zaměstnavatel přitom musí o souhlas žádat i po celý rok následující po skončení funkčního období daného odboráře. Ode dne, kdy byla odborová organizace zaměstnavatelem požádána o souhlas se skončením pracovního poměru, jí běží 15denní lhůta, během které má možnost se k výpovědi vyjádřit.
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Na co nemá zaměstnavatel právo : zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.