Již staří Keltové považovali Beltine za nejvýznamnější den v roce, protože tímto svátkem začínalo kalendářní léto. Aby oslavili přicházející život, zhasínali ohně staré a zapalovali nové, plné naděje a čistoty. Lidé v dobách minulých věřili v magické síly a čarodějnice.Pálení čarodějnic je ve znamení kouzel. Poslední dubnová noc je již tradičně spojována s upalováním čarodějnic. Po celé republice se rozhoří tisíce ohňů a vater, u kterých se lidé sejdou především kvůli světským radovánkám, jako je opékání vuřtů, a zábavě.V Čechách v předvečer prvního máje zapalují mladí lidé ohně na kopcích a na vršcích, na rozcestích a na pastvinách a tančí kolem nich. Přeskakují žhnoucí oharky nebo dokonce skáčou přes plameny. Obřad se nazývá ,pálení čarodějnic'. Na některých místech bývá zvykem na hranici upalovat loutku představující čarodějnici.
Proč se čarodějnice upalovali : Církev nechtěla, aby se zde slavili pohanské svátky, proto ho nahradila svátkem svatého Filipa a Jakuba (proto se mu dnes říká filipojakubská noc). Během této doby se upalovaly ženy, které byly označeny za čarodějnice. Měli mít nadpřirozené schopnosti. Ke svým schopnostem se přiznaly proto, že byly mučené.
Co dělali čarodějnice
Čarodějnictví je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy magie. Tradičně „čarodějnictví“ je použití magie nebo nadpřirozených sil ke způsobení škody nebo neštěstí druhým, a to zůstává nejběžnějším a nejrozšířenějším významem.
Jak se obléct za čarodějnicí : Vzhled. Čarodejnice může být klidně zahalená ve vrstvách černého oblečení nebo mít úzké minišaty a na krku pohanský symbol. Typické jsou třeba klobouky, vysoké kozačky, stříbrné šperky, kapuce, volnější svetry. Prim hraje černá barva v kombinaci s hnědou, béžovou, zelenou, šedou, červenou, fialovou, …
Čarodějnictví je nejčastěji chápáno v historických i současných komunitách jako použití údajných nadpřirozených schopností tedy magie. Tradičně „čarodějnictví“ je použití magie nebo nadpřirozených sil ke způsobení škody nebo neštěstí druhým, a to zůstává nejběžnějším a nejrozšířenějším významem.
Filipojakubská či Valpuržina noc představuje v lidových zvycích důležitou dobu večera a noci před prvním květnem, spojenou s magickými úkony a rituály na ochranu dobytka a úrody. Váže se k ní také zvyk "pálení čarodějnic", ten se však začal v českých zemích šířit až v polovině 19. století. A hned byl také zakazován.
Kdy bývá pálení čarodějnic
Pálení čarodějnic (neboli Valpuržina či Filipojakubská noc) je velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a jeden z největších pohanských svátků, který se slaví i na severu Evropy. Odehrává se v noci ze 30. dubna na 1. května.Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.Čarodějnice jsou jedinými nepřátelskými moby, jež nevydávají zvuky. Čarodějnice je velice těžké zabít udušením nebo navedením na kaktusu (nikoliv nemožné), protože velice často používají lektvary léčení. Je možné "přinutit" čarodějnici, aby zasáhnula zombie vesničana s lektvarem slabosti, poté se vyléčí na vesničana.
V noci z 30. dubna na 1. května nás čeká filipojakubská noc a pálení čarodějnic což je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a a ochranou před nečistými silami.
Jak se nalíčit na čarodějnice : Namalujte si na tvář pavoučí síť
Ať už pouze na jednu stranu nebo na obě tváře, ať už dvě velké pavučiny nebo v různých velikostech, s pavoukem či bez: rozhodně neuděláte chybu! Pavoučí síť lze jakožto součást čarodějnického líčení nalíčit přímo pod oko nebo ke koutku očí.
Co patří k čarodějnici : Patří do něj praktiky nekromantů nazývaných slovem šoel ´ov „ten, kdo zpovídá přízrak“ a doreš el ha-metim „ten, kdo zpovídá mrtvé“, z nichž nejznámější je čarodějnice z Endoru. Další formou bylo kášaf, jež souvisí se skrytem či temnotou.
Co znamená čarodějnice ve snu
Kvůli historii a pověstem, jež čarodějnice mají, jsou obvykle považovány za špatná znamení ve snu. Čarodějnice však mohou znamenat jak zlo, tak dobro. Především pak upozorňují na nedostatečnou komunikaci těchto sil uvnitř nás samých. Ve středověku byla celá Evropa pod kultem honu za čarodějnicemi.
V Česku se na svatojánskou noc na návrších pálily ohně – pálení Jána, svatojána, korunované májkou či ozdobeným smrčkem – jankem. Slavnost doprovázela hostina, tanec a sportování zápolení, také se metala žhavá polena a přeskakoval oheň.Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.
Jak vznikly čarodějnice : V minulosti patřila filipojakubská noc mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. Lidé věřili, že této noci v povětří poletuje spousta čarodějnic, letících na sabat. Proto se této noci také říká „noc čarodějnic“.