Teplo závisí na změně teploty, je přímo úměrné zvýšení hmotnosti a závisí na složení tělesa.A proto se k popisu vyzařování zavádí fyzikální model, tzv. černé těleso. Toto těleso dokonale pohlcuje veškeré dopadající elektromagnetické záření, takže žádné záření neodráží ani nepropouští. Vyzařování černého tělesa pak závisí jen na jeho termodynamické teplotě.Teplo Q je určeno energií, kterou předá teplejší těleso studenějšímu. Jednotkou je joul (J). V izolované soustavě se celková vnitřní energie nemění. Teplo, které přijme chemicky stejnorodé těleso, je přímo úměrné hmotnosti tělesa a přírůstku teploty.
Jaký je rozdíl mezi teplotou a teplem : Je třeba rozlišovat dvě různé veličiny: teplo, které popisuje změnu energie tělesa provedenou jistým konkrétním způsobem (dějová veličina), a teplota, která popisuje stav tělesa (stavová veličina). Stavovou veličinou popisující tepelnou výměnu je entropie.
Co ovlivnuje teplotu těla
Tělesná teplota závisí na tělesné stavbě, metabolismu, životním prostředí a dalších faktorech. Termoregulace živočichů umožňuje, aby tělesná teplota byla nezávislá na počasí, ale vlivem rychlých klimatických změn může snadno poklesnout či stoupnout nad běžnou hranici.
Na čem je závislé množství tepla které těleso přijme při tepelné výměně : Množství předaného tepla závisí na rozdílu teplot těles Dt, na hmotnosti m a vlastnostech látky tělesa. Čím větší je teplotní rozdíl, tím více tepla je třeba dodat. Čím větší je hmotnost, tím více tepla je třeba dodat. Vlastnosti látky jsou dány měrnou tepelnou kapacitou.
Na čem závisí zahřátí tělesa při pohlcení tepelného záření Zvýšení teploty při pohlcení tepelného záření závisí na: vzdálenosti zdroje záření od tělesa, na teplotě zdroje záření
Centrálním orgánem, který reguluje tělesnou teplotu a funguje jako termostat, je hypotalamus.
Co je vnitřní energie těles nebo látek
Vnitřní energie patří mezi stavové funkce. Z hlediska kinetické teorie látek je to energie, která závisí na charakteru pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se soustava skládá. Vnitřní energii tvoří: Celková kinetická energie Ek tepelného pohybu částic, které tvoří soustavu.Co když jsou hodnoty na teploměru už příliš vysoké Příliš vysoká horečka může být i životu nebezpečná, a to zejména u dětí a kojenců! Nejznámější, a pravděpodobně i nejúčinnější, jsou léky s obsahem paracetamolu či ibuprofenu, takovými přípravky jsou například Paralen, Panadol, Ataralgina a Ibuprofen a Ibalgin.Nejčastěji se používá definice: teplota je veličina, která charakterizuje, zda látka při tepelném kontaktu s jinou látkou bude či nebude v tepelné rovnováze (zda bude či nebude přijímat nebo předávat teplo).
Teplo vzniká v těle především jako vedlejší efekt metabolických procesů a důsledek svalové práce. V klidu je více než polovina (56 %) tepla produkována ve vnitřních orgánech.
Co ovlivňuje tělesnou teplotu : Tělesnou teplotu ovlivňuje několik faktorů: věk, tělesná aktivita, okolní prostředí, denní doba a také náš zdravotní stav. Horečka není nemoc, jedná se o signál organismu, že něco není v pořádku. Není tedy žádoucí horečku srazit ihned za každou cenu.
Proč se při tření dvou těles zvyšuje jejich teplota : Vnitřní energie se mění konáním práce. Ze zkušenosti víme, že při tření dvou těles se zvětšuje jejich teplota. To je způsobeno tím, že částice ležící na styčných plochách se vzájemnými nárazy více rozkmitají a předávají pak část své energie dalším částicím. Proto se zvětšuje teplota obou těles i jejich vnitřní energie.
Jak se šíří teplo prouděním
Šíření tepla prouděním není možné u pevných látek, uplatňuje se pouze u tekutin (kapalin a plynů), případně u plazmatu. Pohybem hmoty dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu vnitřní energie, a tím se přenáší teplo.
Termoregulace lidského těla je založena na principu záporné zpětné vazby či homeostáze. Regulačním centrem je hypothalamus, kde jsou vyhodnocovány signály z termoreceptorů. Na základě toho je kontrolována produkce a výdej tepla organismem.Vnitřní energie tělesa není veličina stálá, můžeme ji měnit konáním práce na tělese (působením vnější silou) nebo tepelnou výměnou (zahříváním nebo ochlazováním). Jestliže těleso budeme stlačovat nebo roztahovat, ohýbat, třít po podložce nebo zatloukat, tak se konala práce, o kterou se zvýšila vnitřní energie tělesa.
Proč se zvyšuje vnitřní energie tělesa při tření : Změna stavu tělesa při tření je způsobená tím, že částice ležící na styčných plochách se vzájemnými nárazy více rozkmitají a předávají pak část své energie dalším částicím. Proto se zvyšuje teplota obou těles a tím i jejich vnitřní energie.