Do půdy přidává humus a zlepšuje její strukturu (provzdušňuje, dělá ji „lehčí“). Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.).Rašelinové zábaly pomáhají při léčbě:
artróz a bolestí kloubů svalových kontraktur. ekzémů a akné pomáhají snížit napětí a stres.pro přihnojení pro veškerého ovoce a zeleniny (salát, rajčata, papriky,bylinky nebo jahodníky), ovocných a okrasných stromů a keřů používá se k přípravě pěstebních substrátů, a to i pro kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony či borůvky)
Proč nepoužívat rašelinu : Čím škodí těžba rašeliny Že těžba rašeliny ničí cenné biotopy, se moc neví, distributoři pytlů se substráty se tím nechlubí a osvěta pokulhává. Navíc bližší azalka na zahradě než nějaké brebery v Pobaltí, tak to prostě je.
Které rostliny potřebuji rašelinu
Univerzální substráty mají vápencem upravenou reakci pH na neutrální hodnotu (5-6), zatímco kyselomilné rostliny potřebují půdu kyselou (3-4). Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.
Jak nahradit rašelinu : Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou. Prodat se dá všechno. I částečně rozložený organický materiál, rašelina.
Rašelina prohřívá, tím působí na lepší prokrvení tkání a tím látkové výměny. Slatinové koupele přispívají mimo jiné k lepší kondici, celkové jemnosti a elasticitě pokožky těla, osvědčují se pro citlivou, suchou pokožku s chronickým atopickým ekzémem nebo lupénkou.
Jak probíhá rašelinový zábal
Předehřátý rašelinový nosič se připraví na teplotu 50-63°C. Společně s rašelinovým zábalem se přiloží na ošetřovanou plochu a nechá se působit 20–30 minut. Poté se zábal odebere a ošetřovaná plocha očistí od zbytků rašeliny.
Co podporuje růst rostlin
Za nejdůležitější prvky potřebné k růstu rostlin jsou považovány dusík (lat. nitrogenium), fosfor (lat. phosphorum) a draslík (lat. kalium).Namísto rašeliny můžete používat svůj vlastní kompost. V zahradnických obchodech lze zakoupit i různé přírodě příznivější náhražky rašeliny – místo rašeliny je základem takového substrátu tzv. toresa.Rostliny rašelinišť
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.
Rašelinu při výsadbě důkladně prolijeme vodou, ideálně dešťovkou. Z důvodu finanční úspory je možné k tomuto substrátu přidat piliny do 20 % a písek do 10 % celkového objemu. Vše dobře promícháme. Sazenice borůvek vysazujeme tak, aniž bychom rozbíjeli kořenový bal z kontejneru.
Jak si udělat rašelinu : Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Co to je rašelina : Rašelina vzniká v průběhu tisíců let v mokřadech a močálech. Jsou to vlastně nahromaděné a rozložené zbytky travin, mechů a dřevin. Vláknité části rostlin zůstanou zachované, protože rozklad probíhá ve vodě s omezeným přístupem vzduchu a proto i velmi pomalu.
Co je to rašelinový zábal
Jednorázové rašelinové zábaly neboli slatinné zábaly patří mezi nejoblíbenější typ termoterapie v lázeňství po celém světě. Zvyšují lokální prokrvení těla, zlepšují pohyblivost, změkčují vazivo. Používají se v kombinaci s rašelinovými nosiči tepla, které je prohřívají.
Postupuje se tak, že řízky z mateční rostliny odříznete ostrým nožem nebo řezákem. Lepší zakořenění můžete podpořit růstovým stimulátorem, které jsou běžně k dostání v zahradnictví nebo hobby marketech. Je to bílý prášek, do kterého "namočíte" tu část rostliny, která by měla zakořenit.Ranu zabalíme do vlhkého mechu/rašeliníku nebo jiného substrátu a toto obalíme průhlednou fólií. Tím vytvoříme malý skleníkový efekt, který udržuje vysokou vlhkost a podporuje zakořenění. Po několika týdnech by se měly objevit kořeny.
Jak si doma vyrobit rašelinu : Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.