Kořenové vlášení zvětšuje zevní povrch kořene, což vede ke zvýšenému vstřebávání vody a živin rostlinou. Kořenový vlásek z půdní vlhkosti získává osmoticky vodu. Pokožka kořene musí být dobře propustná pro vodu, v níž jsou rozpuštěné živiny. Kořenové vlásky zvětšují absorpční povrch kořene 10-15krát.Z pokožkových buněk kořene vznikají kořenové vlásky (rhiziny) jako jejich vychlípeniny. Ty zvětšují povrch kořene a zajišťují příjem vody s minerálními látkami. Životnost rhizodermis i kořenových vlásků je krátká, několik dní (5).Kořenový systém je významnou části každé rostliny. Jeho nejdůležitější úlohou je zásobit rostliny vodou a živinami z půdy. Ty se potom v průběhu fotosyntézy společně s CO2 a sluneční energií podílejí na tvorbě organických sloučenin, ze kterých je rostlina tvořena.
Jaký význam mají pro rostlinu kořeny : Kořenem čerpá rostlina z půdy vodu s rozpuštěnými minerálními živinami a upevňuje rostlinu v půdě. Druhotně se kořen uplatňuje jako zásobní orgán, orgán vegetativního rozmnožování a při symbióze s jinými rostlinami.
Které rostliny mají Svazčité kořeny
svazčité kořeny: hlavní kořen zaniká a místo něj ze spodní části stonku vyrůstá svazek nevětvených kořenů (typické pro jednoděložné rostliny, tj. trávy, cibuloviny, palmy ap.)
Na co je stonek : Funkce stonku: nese listy, květy a plody. přivádí vodu a minerální látky z kořenů do listů vede produkty fotosyntézy z listů do místa spotřeby.
Kořeny typicky rostou směrem dolů, za zdrojem vláhy a do tmy (pozitivní gravitropismus a hygrotropismus, negativní fototropismus). Dovedou též účinně přizpůsobovat svou architekturu (větvení) dostupnosti minerálních živin.
Rhizin je specializované vlákno některých lišejníků, které upevňuje stélku k podkladu. Je tvořen těsně semknutými hyfami hub a nachází se na spodní straně lišejníků s lupenitou stélkou. Podobá se kořínkům, ale na rozdíl od nich nemá vliv na příjem minerálních látek.
Co chrání kořen
Vrchol kořene je kryt kořenovou čepič- kou, která chrání apikální meristém kořene a nemá v případě stonku žádnou analogii. Pokožka kořene, rhizodermis, má odlišnou stavbu a funkci než pokožka stonku. Její buňky tvoří v určitých oblastech kořene vý- růstky, kořenové vlásky, které zvyšují příjem vody a živin.Vzdušné kořeny epifytů slouží především k sání vodních par, někdy mají i asimilační funkci. Známe je u některých pokojových rostlin, pocházejících z tropů (např. Monstera, Philodendron, vanilka – Vanilla apod.). Chůdovité kořeny slouží k podpoře rostlin na zbahněných nebo sypkých půdách.Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci asimilační (pokud obsahuje chloroplasty) (1).
Rozdíl mezi stromem a keřem spočívá nikoli ve výšce, ale v odlišnosti kmene. Zatímco strom má kmen vyrůstající přímo ze země, keř (hlavní) kmen nemá, jeho větve vyrůstají přímo ze země (eventuálně se větví hned nad zemí). Nadzemní část stromu (tzv. prýt) se dělí na kmen a korunu, složenou z větví.
Co je to Pneumatofor : Pneumatofory či dýchací kořeny jsou metamorfózy kořenů. Vystupují nad povrch půdy, a tak zajišťují rostlině dostatečný přístup vzduchu. Patří mezi vzdušné kořeny. Jsou typické pro dřeviny rostoucí v zamokřených půdách a bažinách (např.
Jak zabránit prorůstání kořenů : Protikořenová fólie se využívá ke kontrolovanému růstu kořenů rostlin a zabraňuje jejich destruktivnímu rozrůstání tam, kde by mohly poškodit okolí. Chrání před narušením chodníků, vozovek, základů budov, inženýrských sítí, teras, silnic, dlažeb, sklepů, příjezdových cest, bazénů nebo jezírek.
Které rostliny čistí vzduch
Ideálně kombinujte kytky s velkými listy a rostliny s hustým listovím:
- Fíkus benjamin (Ficus benjamina)
- Filodendron (Philodendron)
- Toulcovka (Spatiphyllum spec.)
- Šeflera dlanitolistá (Schefflera actinophylla)
- Palma kentia (Howea forsteriana)
- Banánovník habešský (Musa nebo Ensete)
- Monstera.
hospodářský význam stonků:
potraviny, krmivo (brambory, ředkvičky, cukrová třtina) dřevní hmota (nábytkářství, stavebnictví, papírenství) koření (skořice), korek, chinin (lék proti malárii), textil (konopí, len)Nejhlubší kořeny: strom Boscia albitrunca z pouště Kalahari v jižní Africe. Kořeny mohou dorůst až 68 metrů hluboko!
Jak se liši strom od keře : Rozdíl mezi stromem a keřem spočívá nikoli ve výšce, ale v odlišnosti kmene. Zatímco strom má kmen vyrůstající přímo ze země, keř (hlavní) kmen nemá, jeho větve vyrůstají přímo ze země (eventuálně se větví hned nad zemí). Nadzemní část stromu (tzv. prýt) se dělí na kmen a korunu, složenou z větví.