Rozdíl mezi varem a běžným vypařováním je: kapalina se vypařuje pouze z povrchu, ale při varu v celém objemu (bubliny páry unikají od dna) běžné vypařování probíhá při každé teplotě, var pouze při teplotě varu.Sublimace je děj, při kterém se mění pevná látka (jód, naftalín, suchý led) přímo v látku plynnou. Desublimace je děj, při kterém se plyn mění přímo v pevnou látku (námraza, jinovatka, sněhové vločky).Pro nadmořské výšky kolem 400 m n. m. vychází var vody přibližně na 98 °C. Oproti tomu, když vaříme jídlo v tlakovém hrnci (tzv. papiňáku), voda bude vřít až při 120 °C. Takovýto hrnec totiž vaří jídlo při vyšším tlaku (odtud také název tlakový hrnec) a příprava pokrmů tak zabere kratší čas.
Na čem závisí teplota varu : Teplota varu závisí na atmosférickém tlaku (nebo obecněji na tlaku, který na kapalinu působí). Protože závisí na tlaku, představuje ve fázovém diagramu čáru, takže „bod varu“ – na rozdíl od trojného bodu – není bodem, ale hodnotou na této křivce za daného atmosférického tlaku.
V čem se liší var od vypařování
k vypařování dochází z povrchu těles při jakékoliv teplotě, k varu dochází z celého objemu kapalin po dosažení teploty varu.
Kdy probíhá vypařování : Vypařování a var
Kapaliny se vypařují při každé teplotě. Rychlost vypařování je závislá na tenzi nasycených par a to tak, že s vyšší tenzí nasycených par se rychlost vypařování zvyšuje. Rychlost vypařování tedy roste s teplotou.
▪ tato teplota = teplota varu
Voda dosáhne 100⁰C a v celém objemu začnou vznikat bubliny – zvětšují svůj objem, protože ve vyšších vrstvách je větší hydrostatický tlak (zmenšují hustotu) a tím stoupají vzhůru – nastal VAR. Když se dostanou k hladině, praskají a vodní pára přechází do okolí.
Jak jistě víte z vodního koloběhu v přírodě, voda se z moře vypařuje a stávají se z ní mraky. Ovšem sůl, která v mořské vodě byla, v moři zůstane, vypaří se jen voda bez soli. Když se nad tím zamyslíte, tak z toho vyplývá, že by tedy moře mělo být čím dál slanější.
Kdy zustane voda ve varu
Bod varu. Bod varu je sto stupňů C, to si pamatujeme ze školních škamen stejně, jako pravý úhel je 90 stupňů. Samozřejmě se bavíme o vodě, bod varu například olova je to 1749 stupňů Celsia, křemíku 2900 a méně „exotické“ hélium má v periodické tabulce prvků udávaný bod varu už při –268,93 °C.Bod varu. Bod varu je sto stupňů C, to si pamatujeme ze školních škamen stejně, jako pravý úhel je 90 stupňů. Samozřejmě se bavíme o vodě, bod varu například olova je to 1749 stupňů Celsia, křemíku 2900 a méně „exotické“ hélium má v periodické tabulce prvků udávaný bod varu už při –268,93 °C.Za normálního tlaku je teplota varu vody 100°C. Pokud má voda nižší teplotu, bublinky vody nepřetlačí tlak působící shora. Atmosférický tlak vlastně bublinu zamáčkne. Pokud teplotu zvyšuju, zvyšuje se i tlak bublin, které po doažení 100°C přetlačí atmosféričký tlak a začnou stoupat vzhůru a uvolňovat se ve formě páry.
a) Proč schne prádlo rychleji, když fouká vítr. Vítr odnese vypařené molekuly vody od prádla a ty se tak nemohou vrátit zpátky.
Co se deje při vypařování : Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí. Podle kinetické teorie se z kapaliny vypařují ty molekuly, jejichž energie je dostatečná k překonání kohezních sil, a jejichž pohyb směřuje k volnému povrchu kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií.
Proč se dává sůl do vody při vaření vajíček : Vysvětlení: Přidáváním soli do vody se zvyšuje její hustota. Jakmile hustota slaného roztoku bude větší než hustota vejce, vajíčko začne stoupat ke hladině.
Co se stane kdyz si dám hodně soli
Při dlouhodobém zvýšeném příjmu soli se zvýší krevní tlaku, srdce je přetížené a dochází k jeho poškození. Sůl zadržuje vodu a zvyšuje se tak objem tekutiny v organismu. Tím dochází k nadměrnému zatížení ledvin. Ledviny jsou poškozovány zvýšeným tlakem a trvalým zvýšením vylučování natria.
Solit bychom měli až po začátku varu, aby se zbytečně neprodlužovala doba vaření. Pravdou je, že zvýšení bodu varu je nepatrné (1 g soli v 1 l vody zvedá bod varu o 1°C) a v běžné domácnosti nás tento fakt příliš trápit nemusí.Dehydratace, únava a toxiny se hromadí, pokud tělo dostatečně nezavlažujete. Neokysličená krev, ospalost a bolest hlavy nebo kloubů – za to všechno může pouhý nedostatek tekutin. Vše vyřeší obyčejná voda!
Jakou teplotu vody snese člověk : Vhodně realizovaný systém výroby a distribuce teplé vody by měl dodávat v běžném objektu (bytový, nemocnice, domov seniorů) teplou vodu o teplotě 47°C (tedy takovou teplotu vody, kterou jako maximální běžně sneseme krátkodobě na pokožku bez újmy).