Dvě základní formy mnišství představuje mnich poustevník (anachórét, eremita) a mnich cenobita žijící ve společenství dalších mnichů. Běžnou podobou pospolitého mnišského života je společenství řeholníků, kteří bydlí v klášteře a řídí se řeholí. Křesťanské mnišství mělo v historii význam pro vývoj západní civilizace.Mniši se věnovali modlitbám, studiu knih a přepisování knih.V klášteře Nový Dvůr na Toužimsku žijí mniši, kteří se věnují nejen modlitbám, ale chovají i ovce, hospodaří v lese a vyrábí výbornou horčici a další výrobky, které pocházejí z mateřského kláštera Sept-Fons ve Francii, kde mniši sídlí již od 12. století. Hořčice je vyráběna podle originální trapistické receptury.
Co dělá mnich : Mnich (lat. monachus, z řec. μοναχός monachos – osamocený) je muž praktikující formu života ve víře podřízenou konkrétnímu cíli víry. Cvičí mysl a tělo podle své víry – buď sám, nebo s ostatními lidmi podobného zaměření – zatímco udržuje odstup od lidí, kteří toto zaměření nesdílejí.
Jak žijí mniši
Běžný den buddhistického mnicha
Každé ráno se podle tradice mniši vydávají do blízkých vesnic pro almužny. V jazyce pálí, latině thérávádského buddhismu, se mnich řekne bhikkhu, což znamená – ten, kdo žije z almužen. Na své obchůzky po okolí vyráží s miskou zvanou bat. Do ní lidé vkládají rýži a další jídlo.
Jak se stát mnichem : Musí mít doporučení Římskokatolického kněze. Musí mít ukončená studia, pracovní závazky a veškeré aktivity, které by jakkoliv narušovali formaci k jeho úplnému zasvěcení se Bohu v klášteře. Nesmí mít dluhy a být trestně bezúhonný Musí podat žádost o přijetí do kandidatury.
Mnišství (z řec. monachos, osamělý) také monasticismus či mnišský způsob života je životní styl, který podřizuje svůj život konkrétnímu cíli. V buddhismu do detailu propracovaný systém tréninku mysli zaměřený na probuzení, který zavrhl askezi, ale mniši dodržují sliby Vinaja-pitaka.
Existuje několik důvodů pro tento buddhistický rituál. Za prvé, mniši si ostříhali vlasy s cílem symbolizovat jejich odpoutanost od hmotných statků a fyzického vzhledu. Opravdu, mezi pravidla buddhismu, z nichž jeden uvádí, že buddhističtí mniši by se neměli snažit zlepšit svůj fyzický vzhled.
Kdo žil v klášteře
Vedle zasvěcených osob žili v některých klášterech, zejména cisterciáckých, také laičtí bratři, tzv. konvršové. Ti se na rozdíl od mnichů pocházejících z urozenějších vrstev rekrutovali mezi venkovskými obyvateli, zůstávali negramotní a jejich úkolem bylo starat se o klášterní hospodářství.Podmínky ke vstupu do kandidatury:
Musí mít doporučení Římskokatolického kněze. Musí mít ukončená studia, pracovní závazky a veškeré aktivity, které by jakkoliv narušovali formaci k jeho úplnému zasvěcení se Bohu v klášteře. Nesmí mít dluhy a být trestně bezúhonný Musí podat žádost o přijetí do kandidatury.Bez mytí se ale hromadí a mastí vlasy. Co je ještě horší, může se stát potravou pro mikrofaunu, vede k tvorbě lupů a může způsobit vypadávání vlasů. Dalším důvodem, proč si vlasy mýt, je usazování zbytků stylingových přípravků, které vlasy zatěžují. Pravidelným mytím ale všem těmto nešvarům předejdeme.
Údaje o tom, kolik vlasů může zdravému člověku vypadnout, se různí. Některé zdroje uvádějí, že 50 až 80 je normál, jiné naopak, že žádné nebezpečí nehrozí ještě ani při 100 až 150 vlasech za den. Po umytí vlasů to údajně smí být až 300.
Jak se jmenuje nejstarší klášter v Čechách : Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze Břevnově (známé pod označením Břevnovský klášter) je nejstarším mužským klášterem v ČR. Založeno bylo v roce 993 knížetem Boleslavem II.
Jak být mnich : Musí být svobodný, bez závazků Musí být biřmovaný Musí mít doporučení Římskokatolického kněze. Musí mít ukončená studia, pracovní závazky a veškeré aktivity, které by jakkoliv narušovali formaci k jeho úplnému zasvěcení se Bohu v klášteře.
Jak žít v klášteře
Den v klášteře
Klášterní život měl vždy svůj pravidelný rytmus. Ideál neustálé modlitby během dne obsažený v Řeholi svatého Benedikta se odráží v rozvrhu dne, kde se uplatňují modlitby společné i samostatné, jako výraz vůle „být sám s Bohem“.
krok – Vlasy myjeme vždy dvakrát!
Je to proto, že se zbavujete těch největších nečistot a proto je potřeba hlavu umýt vždy 2x. Vlasy je dobré před mytím také rozčesat. Pokud chcete více pěny, přidejte vodu a šampon se Vám rozpění. TIP!Právě časté mytí může v dlouhodobém horizontu daný problém zhoršit. Vlasy byste z toho důvodu neměli umývat častěji než jednou týdně. Každodenní mytí není vhodné ani v případě, že máte chemicky ošetřené vlasy, které jsou ze své podstaty sušší, a tedy náchylnější k poškození.
Co se stane když si budu mýt vlasy každý den : Časté mytí vlasů může mít některé nežádoucí účinky. Vlasy mohou být vysušeny, protože se odstraňují přirozené oleje, které chrání vlasy. To může vést k lámání a krepatění vlasů. Pokožka hlavy může být také náchylná k podráždění a svědění, zejména pokud použijete šampony obsahující drsné chemikálie.