Který právní předpis má větší právní sílu občanský zákoník nebo zákoník práce?
89/2012 Sb. Občanský zákoník (nový)Základním právním předpisem na úseku pracovního práva je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.Pracovní právo můžeme systematicky rozčlenit na individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a oblast zaměstnanosti, v níž jsou upravovány vztahy vznikající při realizaci práva na práci, tedy vztahy vznikající při zprostředkování a hledání práce a rekvalifikaci.

Co najdeme v zákoníku práce : Zákoník upravuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v jejich vztahu, včetně práva zaměstnanců na soukromí a práva zaměstnavatelů sledovat výkon zaměstnanců. Dočasná a agenturní práce. Zákoník upravuje využívání dočasných a agenturních zaměstnanců a stanovuje práva a povinnosti zaměstnavatele i agentury.

Kdo má právní osobnost

Osoby jsou fyzické (lidé) a právnické. Každý, kdo je osobou, je způsobilý mít soukromá práva a povinnosti, má právní osobnost.

Co řeší občanský zákoník : (2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.1)

Pracovněprávní vztah může mít podobu pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr, přičemž pracovní poměr může také vzniknout dvojím způsobem, jmenováním nebo obvyklejší formou na základě pracovní smlouvy.

Pracovněprávní vztahy lze dělit na:

  • individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel),
  • kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).

Kam patří kolektivni pracovní právo

právní postavení odborů, organizací zaměstnavatelů, formy a pravidla kolektivního vyjednávání (kolektivní pracovní právo). Patří mezi odvětví soukromého práva.Zákoník práce upravuje práci z domova v jediném ustanovení § 317, a to pouze pro případy zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.Zákon o zaměstnanosti upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

Právní osobnost člověka zaniká jeho smrtí. V běžných případech se smrt prokazuje úmrtním listem. Jsou i mimořádné případy, kdy tímto způsobem smrt prokázat nelze. Na to lépe než dosud pamatuje nová úprava důkazu smrti (§ 26) a prohlášení za mrtvého (§ 71–76).

Kdy clovek ziska právní osobnost : U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ). Má ji i počaté dítě, narodí-li se živé (tzv. nasciturus).

Kdy clovek ziskava právní osobnost : U fyzických osob vzniká jejich právní osobnost narozením a zaniká smrtí (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ). Má ji i počaté dítě, narodí-li se živé (tzv. nasciturus).

Jaký základní právní předpis stanoví práva a povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměst v oblasti BOZP

Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP upravuje Předpis č. 262/2006 Sb.

Práva zaměstnanců

Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.

Co se rozumí ve smyslu zákoníku práce právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci : Prevenci rizik se rozumí všechna opatření vyplývajících z právních a ostatních předpisůk zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z optření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.