Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu.Pokud jde o zákony jako takové, ty jsou přijímány Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet je Ministerstvo financí. Účet státního rozpočtu spravuje Česká národní banka. Státní rozpočet přijímá pouze Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákonem, jehož návrh vypracovává Ministerstvo financí a schvaluje vláda České republiky.
Jak velký je schodek státního rozpočtu 2024 : Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 105,0 mld. Kč.
Kdo schvaluje rozpočet Evropské unie
Roční rozpočet
O výši rozpočtu a způsobu jeho přerozdělování rozhodují společně Evropská komise, Rada a Parlament. Za plnění rozpočtu však podle Smluv EU odpovídá Evropská komise (čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie).
Jak probíhá schvalování státního rozpočtu : Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází standardní schvalovací procedurou, kdy návrh předkládá Poslanecké sněmovně vláda, návrh rozpočtu je připomínkován, projednán a schválen (nebo také ne) Poslaneckou sněmovnou.
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky.
Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.
Kdo schvaluje rozpočet příspěvkové organizace
Novelou zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je s účinností od 21. 2. 2017 příspěvkové organizaci stanovena povinnost sestavovat rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.Výdaje státního rozpočtu jsou v roce 2024 plánovány ve výši 2192,0 mld. Kč, což je v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2023 o 30,9 mld. Kč méně. Saldo státního rozpočtu je pro rok 2024 rozpočtováno jako schodek ve výši 252,0 mld.Podle Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu ČR vzrostl státní dluh za 1. polovinu roku 2023 o 149,6 mld. Kč na 3 044,4 mld. Kč, což odpovídá 42,8 % HDP.
Orgány EU
- Evropský parlament.
- Evropská rada.
- Rada Evropské unie.
- Evropská komise.
- Soudní dvůr Evropské unie.
- Evropská centrální banka (ECB)
- Evropský účetní dvůr (EÚD)
- Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)
Jak se schvaluje rozpočet EU : Rozpočet EU je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován tzv. rozpočtovou autoritou, tj. Radou EU a Evropským parlamentem.
Jak se schvalují zákony : Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Co schvaluje parlament
Parlament České republiky: vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv.
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.V České republice výkonnou moc obstarává především Vláda České republiky a Prezident České republiky. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zakonodárné, vláda tedy nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení.
Které orgány patří do výkonné moci : Exekutiva. K výkonné moci náleží prezident a vláda. Tyto orgány vykonávají svou působnost s určitou dělbou moci. V roce 2013 byl poprvé prezident volen v přímé volbě, a to občany České republiky staršími 18 let ve dvoukolovém hlasování.