Který Měsíc nejvíce prší?
Nejvíce u nás prší v létě (červen a červenec), nejmíň pak v zimních měsících (leden a únor), a to převážně na horách v podobě sněhových srážek.Podle očekávání je nejčastěji nejchladnějším měsícem leden. Ale není to zdaleka pravidlo; leden je nejchladnějším měsícem jen zhruba v polovině případů. V dalších případech je nejchladnější prosinec a únor, ale vyskytly se i roky, kdy nejchladnějším měsícem byl listopad nebo březen.

ROK ROČNÍ SRÁŽKY v mm DNY SRÁŽEK
2024 218.5 mm 54 dnů
2021 739,7 mm 175 dnů
2020 781,8 mm 174 dnů
2019 692,7 mm 166 dnů

Kde je v ČR nejmene srážek : Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm.

Který měsíc je nejteplejší

Podle očekávání se ukazuje, že nejteplejším měsícem v roce je nejčastěji červenec. V dalších případech je nejteplejším měsícem srpen nebo červen, a na horských stanicích se vyskytly i případy, kdy nejteplejším měsícem v roce bylo září.

Kde v ČR nejvíce prší : Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Jako nejkratší z měsíců má 28 dní, v přestupném roce 29 dní.

V jedné naprší ročně téměř třikrát více vody, než je průměr, ve druhé bojují se suchem. Nejdeštivější místo v České republice je Bílý Potok na Frýdlantsku, kde spadne 1705 mm ročně. Celorepublikový průměr je přitom 680 mm.

Kdy bylo největší teplo v ČR

Nejvyšší absolutní teplota v České republice byla naměřena 20. srpna 2012 v odpoledních hodinách na meteorologické stanici v Dobřichovicích.Rozdělení intenzit srážek

intenzita déšť [mm/h] sněžení [cm/h]
slabá 0,1 – 2,5 <0,5 : neovlivňuje dohlednost
mírná 2,6 – 8 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená
silná 8 – 40 >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m
velmi silná >40 krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 m

Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Průměrná teplota v lednu se pohybuje od −5 °C do −1 °C , průměrné teploty nejchladnějšího měsíce roku jsou o stupeň nižší. Nejchladnější místo v Česku je vrchol Sněžky s průměrnou červencovou teplotou 8,3 °C a lednovou −7,8 °C, roční průměrná teplota je jen 0,4 °C.

Proč na horách více prší : Nejvíce srážek spadne obvykle v horských oblastech, a to především na návětrných stranách. Větší srážkové úhrny v horách způsobuje jejich povrch (orografie). Na horách je zpravidla více oblačnosti a méně slunečního svitu než v nížinách.

Kde je nejdeštivější místo v Evropě : Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Córdoby (52 °C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy Crkvice (4624 mm ročně).

Proč se březen jmenuje březen

Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz. V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky March, německy März, slovensky Marec) odvozen od latinského Martius, což bylo pojmenování podle mytologického Marta, boha války a zemědělství.

Měsíce v gregoriánském kalendáři

  • Leden – 31 dní
  • Únor – 28 dní (29 dní v přestupném roce)
  • Březen – 31 dní
  • Duben – 30 dní
  • Květen – 31 dní
  • Červen – 30 dní
  • Červenec – 31 dní
  • Srpen – 31 dní

Většinu svazového státu Meghalaya tvoří náhorní plošina s výškou přibližně 1 500 m. Z jihu navazuje na nížiny Bangladéše a právě o tyto kopečky se zarazí pravidelné monzunové deště putující z Bengálského zálivu. Srážek je tolik, že celý stát Meghalaya je považovaný za nejdeštivější oblast světa.

Kde v Evropě nejčastěji prší : Kde v Evropě nejvíc prší

Největší roční úhrn srážek v Evropě má městečko Crkvice na území Černé hory, nad kterým se tyčí vápencové pohoří Orjen. V oblasti v nadmořské výšce 1092 m.n.m. spadne ročně až 2000 mm a většina tohoto úhrnu připadá na říjen a listopad (naopak srpen je tu nadprůměrně suchý).