Chronická virová hepatitida B a C se léčí antivirotiky. U virové hepatitidy C trvá léčba obvykle 2 až 3 měsíce.Infekce virem hepatitidy C se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu. Do roku 1992, předtím, než začali být testováni dárci krve, bylo podání transfuze krve a infekce nedostatečně sterilizovanými lékařskými nástroji nejčastějším způsobem přenosu.Virová hepatitida A je známa také jako nemoc špinavých rukou. Způsobuje ji virus hepatitidy A (HAV), který je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu.
Co je žloutenka typu C : Virová hepatitida C je infekce jater, kterou způsobuje virus hepatitidy C (HCV). Infekce HCV může vést k poškození jater a následné chronické infekci. Až u 30 % pacientů s chronickou infekcí se může vyvinout těžké postižení jater, u menšího počtu může končit cirhózou až rakovinou jater.
Která žloutenka je nejhorší
Žloutenka typu C je asi nejhorší. Často probíhá bez nějakých zjevných příznaků. Lidé se obvykle cítí jenom unavení, rozlámaní a bez nálady. Jako u řady jiných viróz.
Co způsobuje Hepatitida C : Hepatitida C se přenáší kontaktem s nakaženou krví, narušenou kůží či sliznicí a způsobuje zánětlivé onemocnění jater s pomalým rozvojem, proti němuž neexistuje očkování. Infekce se zpravidla neprojevuje žádnými příznaky a nejčastěji je objevena až ve stadiu jaterní cirhózy nebo nádoru jater.
Hepatitida A je vysoce nakažlivá infekce, která způsobuje zánět jater a může ovlivnit jejich schopnost fungovat. Průměrná doba mezi expozicí a příznaky je 28 až 30 dnů a příznaky obvykle trvají po dobu dvou až sedmi týdnů.
Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze. V některých případech dochází u osob s cirhózou k selhání jater, rakovině jater či ke značnému zduření žil jícnu a žaludku, což může vést až k vykrvácení a smrti.
Jak vzniká žloutenka typu C
Hepatitida C zvaná žloutenka C – až u 90 % nakažených se jedná o chronickou infekci, kdy se během 20 let zhruba u třetiny pacientů vyvíjí cirhóza, která leckdy končí rakovinou jater. Přenos probíhá krví při transfuzi, sdílením injekční jehly, kontaktem s krví nakaženého nebo znečištěnými nástroji.Akutní hepatitida E většinou samovolně odezní po 6–7 týdnech. Těžší průběh má infekce v těhotenství (mortalita matky 15–25 %) a u osob s těžkým chronický jaterním onemocněním (zejména u alkoholiků, kde mortalita dosahuje 60–70 %). Mnohdy probíhá infekce asymptomaticky zaznamenaná jen vzestupem hodnot jaterních enzymů.Mnoho infikovaných pacientů, zejména dětí, nemá žádné nebo pouze minimální potíže. Doba mezi nákazou a onemocněním je obvykle 2–6 týdnů. Pokud se příznaky objeví, trvají až 8 týdnů a typicky se jedná o nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem, žloutenku, teplotu a bolest břicha.
Na vzniku žloutenky se podílí porucha jaterních buněk i porucha průtoku krve játry. Zvýšený zánik červených krvinek. Mnoho chorob krevních buněk způsobuje zvýšený rozpad červených krvinek. Jaterní buňky si nedokážou poradit se zvýšenou nabídkou bilirubinu v krvi, jehož hladiny stoupají a způsobují vznik žloutenky.
Jak rychle se projeví žloutenka : Inkubační doba je dlouhá, 50–150 dní. Příznaky akutní infekce mohou připomínat jiná virová onemocnění: typické je nechutenství, nevolnost, zvýšená teplota, bolesti kloubů, vyrážka.