litosféra, pedosféra, hydrosféra, biosféra, atmosféra.Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země:
- ATMOSFÉRA – PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ
- HYDROSFÉRA – VODNÍ OBAL ZEMĚ
- LITOSFÉRA – KAMENNÝ OBAL ZEMĚ
- PEDOSFÉRA – PŮDNÍ OBAL ZEMĚ
- BIOSFÉRA – ŽIVÝ OBAL ZEMĚ
Biosféra (též živý obal Země) je část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života.
Jak jdou po sobě sféry : Podle průběhu terloty rozlišujeme tyto vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra a exosféra.
Jak se dělí Krajinna sféra
Krajinnou sféru dělíme na fyzickogeografickou sféru a socioekonomickou sféru. Fyzickogeografická sféra představuje přírodní prostředí povrchu planety. Dokud nebyl na Zemi člověk, představovala celou krajinnou sféru. Celá tato učebnice se bude věnovat právě fyzickogeografické sféře.
Co je to atmosféra Země : Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
1) Troposféra – sahá do výšky asi 8 – 16 km, probíhají zde meteorologické změny, které mají vliv na počasí, v této vrstvě létají letadla (asi 10 km), teplota se s výškou postupně snižuje, ve výšce letadel na minus 50 – 60 °C. 3) Mezosféra – sahá do výšky až 80 km, silný pokles teplot na mínus 70 – 90 °C.
Země sestává z těchto vrstev: jádro, plášť, kůra, troposféra. Troposféra sahá od povrchu Země až do výšky 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou průměrně o 6,5 °C., stratosféra. Sahá přibližně do 50 km.
Co je to mezosféra
Mezosféra – vrstva atmosféry nad stratosférou, sahá přibližně do 80 až 85 km. Teplota v mezosféře s nadmořskou výškou klesá až na −100 °C. V mezosféře shoří většina meteoroidů.Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii. Geografové jsou schopni sociálně geografické i fyzicko-geografické jevy sledovat v prostoru, hodnotit příčiny a prostorové dopady některých činností a sledovat a hodnotit prostorové rozdíly a podobnosti mezi regiony.
K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo.
Kolik je jedna atmosféra : Fyzikální atmosféra
Byla definována jako normální tlak vzduchu. Je dána přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 atm = 101 325 Pa (přesně), 1 atm = 0,1 MPa.
Proč letadla létají v 10 km : Vzduchový obal Země – atmosféra – má tloušťku několik set kilometrů. S rostoucí výškou nad zemským povrchem se hustota vzduchu zmenšuje. Atmosféra postupně řídne, přechází do meziplanetárního prostoru a nemá tedy přesnou horní hranici. Troposféra dosahuje do výšky přibližně 18 km.
Jaká je teplota v 10 km nad zemí
Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.
Poloměr Země pro WGS 1984 je 6378,1 km, což je i nejčastěji udávaný poloměr Země obecně. Pro výpočty v geografii se pro malé prostory používá referenční koule s jedním poloměrem 6371,1 km.Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: zemské kůry, zemského pláště a zemského jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity).
Kde je konec vesmíru : Vesmír je celý viditelný, končí za sférou stálic, jejíž poloměr je jen několikanásobek poloměru centrálně situované kulové Země. Aristotelovská fyzika – musela se vypořádat s děním v okolním světě, na obloze a skutečností, že Země má podobu koule.