Sazby sociálního pojištění zaměstnance je 6,5 % , zaměstnavatele 24,8 %, celkem 31,3 % z hrubé mzdy. Pojištění se odvádí měsíčně.Odvody na sociální a zdravotní pojištění musí každý měsíc odvádět zaměstnanec i zaměstnavatel. V případě zaměstnance se v roce 2024 jedná o 11,6 % z hrubé mzdy (7,1 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění). Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 24,8 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění.Obecně ke všem důvodům dobrovolné účasti na pojištění:
Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 %. Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2024 činí 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2023, tedy 3 078 Kč.
Kolik se platí za sociální : Minimální záloha na sociální pojištění je poté 29,2 % z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost v roce 2024 činí 3 852 Kč, minimální záloha pro OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší v roce 2024 činí 1 413 Kč.
Co platí zaměstnavatel za zaměstnance
Zaměstnavatelé jsou odpovědní za odvody sociálního pojištění za své zaměstnance. To zahrnuje odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Z hrubé mzdy pracovníka se odvádí celkem 31,3 % na sociální pojištění – 6,5 % hradí zaměstnanec a 24,8 % zaměstnavatel.
Jak se počítá sociální pojištění : Odvod na sociální pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu. Ten je u sociálního pojištění pro rok 2021 stanovený na 8 861 Kč a minimální záloha proto činí 2 588 Kč. Stavař, kterého jsme si představili výše, vypočítal, že na sociálním pojištění odvede 3 650 Kč (29,2 % z 12 500 Kč) měsíčně.
Pokud nepracujete, nemusíte platit sociální pojištění. V takovém případě se stáváte osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). OBZP mají povinnost platit pouze zdravotní pojištění. Za nezaměstnané osoby, které jsou účastny evidence na úřadu práce, platí zdravotní pojištění stát.
Jak přesně se zvednou zálohy Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se proto v roce 2024 zvýšily z 2 944 až na 3 852 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 908 korun měsíčně víc než loni. Méně narostly minimální zálohy na zdravotní pojištění.
Co si zaměstnavatel nesmí dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu, u OSVČCelková sazba pojistného u zaměstnanců od 1. 1. 2024 činí 7,1 % (z toho 6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění). V souvislosti s tím dochází také ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ a zahraničního zaměstnance na 2,7 %.
Zaměstnavatelé jsou odpovědní za odvody sociálního pojištění za své zaměstnance. To zahrnuje odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Z hrubé mzdy pracovníka se odvádí celkem 31,3 % na sociální pojištění – 6,5 % hradí zaměstnanec a 24,8 % zaměstnavatel.
Z jakého příjmů se neplatí sociální pojištění : V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud za rok 2023 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 96 777 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost 96 777 Kč se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok.
Co se stane když nebudu platit sociální pojištění : Neplacení sociálního pojištění
Pokud byste neplatili sociální pojištění, vzniká vám dluh a penále. Penále se stanoví na základě repo sazby České národní banky, které je stanovené pro první den kalendářního pololetí, ve kterém dluh vznikl, zvýšené o 8 %.
Na co se zaměstnavatel nesmí ptát
Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.
zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.Za koho platí pojistné stát
Nárok na platbu pojistného státem mají nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a mnozí další.
Co musím platit za zaměstnance : Zaměstnavatelé jsou odpovědní za odvody sociálního pojištění za své zaměstnance. To zahrnuje odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Z hrubé mzdy pracovníka se odvádí celkem 31,3 % na sociální pojištění – 6,5 % hradí zaměstnanec a 24,8 % zaměstnavatel.