Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).Lze najít výši výživného v tabulkách
| Věk dítěte | Výše výživného v % z čisté mzdy |
|---|---|
| 6-9 let | 13-17 % |
| 10-14 let | 15-19 % |
| 15-17 let | 16-22 % |
| 18 a více let | 19-25 % |
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.
Jak se určuje výše výživného : Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
- podílu na osobní péči o dítě (tedy kolik času se každý z rodičů fakticky stará o dítě)
- čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek.
- životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…)
Co vše patří do výživného
Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.
Co je nad rámec výživného : U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou, anebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.
Nejčastějším případem zániku vyživovací povinnosti je ukončení studia a nástup dítěte do zaměstnání, kdy dítě už dosahuje vlastního příjmu a je schopno se živit samo. Minimální věková hranice je v těchto situacích 15 let, kdy již dítě může uzavřít s jistým omezením pracovní smlouvu a nastoupit do zaměstnání.
Kdy se nemusí platit výživné
Výživné se dle § 911 občanského zákoníku platí na děti do doby, než jsou schopny se samy živit. Vyživovací povinnost není jakkoli omezena věkem oprávněného dítěte, v praxi běžně souvisí vyživovací povinnost s jeho studiem a soustavnou přípravou na další povolání.