7 – 12 roků: 10 – 11 hodin denně
Děti v tomto věku chodí spát obvykle mezi sedmou a devátou hodinou a vstávají mezi šestou a osmou hodinou ranní, stejně jako mladší děti.Doporučená délka spánku dle věku:
| Kategorie | Věk | Doporučená délka spánku |
|---|---|---|
| děti ve školním věku | 6-13 let | 9-11 hodin |
| teenageři | 14-17 let | 8-10 hodin |
| mladší dospělí | 18-25 let | 7-9 hodin |
| dospělí | 26-64 let | 7-9 hodin |
Výzkumy ukazují, že zdravý člověk spí denně v průměru 6 – 8 hodin. Další skupinu tvoří ti, kterým stačí 5 – 6 hodin spánku. Kolem 2 % populace uspokojí méně než 5 hodin a stejné procento potřebuje více než 9 hodin spánku.
Jak dlouho má spát dítě s rodiči : "Kojenci by měli spát ve stejné ložnici jako jejich rodiče minimálně do šesti měsíců věku, snižuje se tak riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte," tvrdí američtí dětští lékaři v nové brožuře, která vyšla v pondělí. Ideálně by mělo dítě spát v pokoji rodičů do jednoho roku.
Kdy děti prestavaji spát přes den
Denní spánek děti potřebují až do 4-5 let
Zhruba od 1 měsíce děti začínají rozlišovat den a noc, tím pádem i denní a noční spaní. Denní spánek je zpočátku rozdělen na několik kratších úseků – dopoledne, po obědě a odpoledne.
Proč spím dlouho : Nevysvětlitelný a dlouhodobý pocit únavy totiž může být projevem chronického stresu či deprese, cukrovky, spánkové apnoe, porušené funkce štítné žlázy nebo třeba také počínající roztroušené sklerózy či chronického únavového syndromu.
Dokonce i studie z roku 2018, která zkoumala spánkové návyky více než 10 000 lidí, zjistila, že pravidelný spánek 4 hodiny denně znamená zestárnutí mozku účastníků až o 8 let. Kromě toho dlouhodobý spánek kratší než 7 hodin za noc může zvýšit riziko vzniku komplikací, jako jsou: deprese.
Člověk, který skutečně spí jen tři hodiny denně, je raritou. Pokud ale ve zbytku času není ospalý, tak si neškodí, míní odborník na spánek prof. Karel Šonka, šéf spánkové laboratoře 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Co se stane kdyz budu spát 4 hodiny
Dokonce i studie z roku 2018, která zkoumala spánkové návyky více než 10 000 lidí, zjistila, že pravidelný spánek 4 hodiny denně znamená zestárnutí mozku účastníků až o 8 let. Kromě toho dlouhodobý spánek kratší než 7 hodin za noc může zvýšit riziko vzniku komplikací, jako jsou: deprese. obezita.Nejen mysl, ale i tělo nedostatkem spánku značně trpí. Dlouhodobá spánková deprivace tak významně zvyšuje riziko vážných chronických onemocnění. Jedná se například o kardiovaskulární potíže, hormonální nerovnováhu, cukrovku, vysoký krevní tlak, demenci, Alzheimerovu chorobu a další.Většina rodičů volí období kolem 1,5–2 let, kdy už je dítě případně schopné v noci po probuzení dojít za rodiči do ložnice. Současně je to také období, kdy se dítě již nevejde do klasické dětské postýlky a musí se mu koupit postel větší.
Samostatné chození ven zbytečně neprotahujte. Podle odborníků je dítě připravené asi ve druhé třídě. Pokud musí projít složitější trasou, kde je nutné přestupovat třeba z autobusu do tramvaje nebo někde delší dobu čekat, bude vhodnější až tak čtvrtá třída.
Jak dlouho nechat spát dítě po obede : Kolem 1 – 1,5 roku zůstává pouze jedno denní spaní, obvykle po obědě (mělo by trvat 1,5-2 hodiny, delší způsobuje problémy s večerním usínáním). V předškolním období pak odpadá úplně.
Odkdy děti nespí po obede : Okolo 3-4 roku děti přestávají mít potřebu spánku po obědě. Ale to je zase velmi individuální. Pokud dítěti nečiní problémy být celý den vzhůru, večer dobře usíná, není přetažené, nemusí již chodit spinkat. Pokud je však nevrlé, večer déle usíná nebo je plačtivé, spánek ještě určitě potřebuje.
Co se stane kdyz hodně spim
Lidé, kteří denně spí víc než osm hodin, můžou být více ohroženi onemocněním srdce a cév a předčasným úmrtím. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval European Heart Journal. V některých případech může podle vědců dané riziko zvyšovat i to, pokud si jde člověk během dne zdřímnout.
Příliš dlouhý spánek není zdravý
To, že osm až deset hodinový spánek je nejlepší už asi úplně neplatí. Zjistilo se, že kvůli dlouhému spánku se na další den sníží výkon paměti. Dlouhý spánek dokonce zvyšuje riziko mnohých nemocí, například obezity, cukrovky, nebo kardiovaskulárních onemocnění.Nejen mysl, ale i tělo nedostatkem spánku značně trpí. Dlouhodobá spánková deprivace tak významně zvyšuje riziko vážných chronických onemocnění. Jedná se například o kardiovaskulární potíže, hormonální nerovnováhu, cukrovku, vysoký krevní tlak, demenci, Alzheimerovu chorobu a další.
Jak se vyspat za 2 hodiny : Spánek si rozdělíme na několik intervalů. První možností, jak se lépe vyspat, je tzv. “Dimaxion”, kdy každých šest hodin spíme 30 minut. A pak tedy 4×30 je 120 a tím pádem spíme denně 2 hodiny.