Jeruzalém. Byzantský císař se proto obrátil na papeže s žádostí o pomoc. Křížové výpravy proti islámu – celkem 9 Cíl – osvobodit posvátná místa křesťanů od nevěřících a účastníkům bylo přislíbeno odpuštění hříchů a získání půdy na dobytém území. Účastníci výpravy označovali své oděvy křížem.Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII.křížová výprava (1147 – 1149)
V roce 1144 dobyl mósulský emír Zengí Edessu a křižáci museli vyklidit celé edessské knížectví. To byl podnět k vyhlášení druhé křížové výpravy. Vedl ji císař Konrád III. a francouzský král Ludvík VII.
Jak dopadly křížové výpravy : Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normanských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let.
Kdo vedl 1 křížovou výpravu
Jeho nástupci, osmanští Turci, během 14. století ovládli velkou část Balkánu a začali ohrožovat hranice Uherského království. Křížovou výpravu proti Osmanům v r. 1396 inicioval Zikmund Lucemburský, tehdy uherský král.
Kolik bylo křížových výprav proti husitům : Do českých zemí zamířily proti husitům postupně čtyři křížové výpravy – v letech 1420, 1421, 1427 a 1431. (Někdy bývá jako třetí křížová výprava nesprávně označováno v podstatě neuskutečněné tažení z roku 1422 nebo výprava Sasů, která byla poražena v bitvě u Ústí roku 1426).
Jeho nástupci, osmanští Turci, během 14. století ovládli velkou část Balkánu a začali ohrožovat hranice Uherského království. Křížovou výpravu proti Osmanům v r. 1396 inicioval Zikmund Lucemburský, tehdy uherský král.
Do českých zemí zamířily proti husitům postupně čtyři křížové výpravy – v letech 1420, 1421, 1427 a 1431. (Někdy bývá jako třetí křížová výprava nesprávně označováno v podstatě neuskutečněné tažení z roku 1422 nebo výprava Sasů, která byla poražena v bitvě u Ústí roku 1426).
Jak dlouho trvaly křížové výpravy
| První křížová výprava | |
|---|---|
| konflikt: Křížové výpravy | |
| Obsazení Jeruzaléma křižáky, Émile Signol | |
| Trvání | 1095–1099 |
| Místo | Blízký východ (Anatolie a Levanta) |
První vyrazili v srpnu 1096 Francouzi pod velením Huga z Vermandois.Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.
Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci (latinsky crucesignati).
Kdo zemřel v bitvě u Lipan : Uvidíte mohutnou dělostřeleckou přestřelku zahajující bitvu, dvě proti sobě stojící vozové hradby, vyjednávání o míru, útok jízdy do otevřené vozové hradby a konečnou porážku polních vojsk, kde padl do zajetí slavný Jan Roháč z Dubé. V jednotlivých ukázkách před bitvou se představí pěchota a rytířstvo doby husitské.
Kde proběhla bitva u Lipan : Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434 v lokalitě mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, která leží přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany.
Kdo bojoval v Bitva u Lipan
května 1434 stanuly proti sobě jižně od vesnice Lipany v prostoru mezi obcí Hřiby a Lipskou horou spojené síly radikálních husitů (táborité vedení Ondřejem Keřským a v politické rovině Prokopem Holým a sirotci Jana Čapka ze Sán) na straně jedné, a koalice umírněných kališníků a katolíků (pod vedením hejtmana Diviše …
Bitva u Stalingradu
| Bitva o Stalingrad | |
|---|---|
| Místo | Stalingrad, SSSR |
| Souřadnice | 48°42′ s. š., 44°31′ v. d. |
| Výsledek | Rozhodující sovětské vítězství zničení německé 6. armády ústup vojsk Osy od Volhy a z Kavkazu |
| Strany |
Pro Rudou armádu byla naopak bitva u Kurska poslední velkou obrannou operací, ve zbývajících necelých dvou letech války již jen útočila a její postup vpřed se zastavil až v Berlíně a Praze. Bitva v Kurském oblouku stála Německo asi 203 000 vojáků a 720 tanků.
Kdo vyhrál v bitvě na Bílé hoře : listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu.