Pomůcka pro psaní mě a mně
Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.umime.to/BWA
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 2. pád | genitiv | Koho Čeho |
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Tvar mně použijeme pouze v těch slovech, která písmeno n obsahují i v jiných tvarech slova nebo slově příbuzném. V ostatních případech píšeme pouze mě. Pomůcka: Nejčastěji pomůže najít příbuzné sloveso nebo přídavné jméno.
Co znamená pro mě za mě : A jen pro úplnost dodáme, že dané spojení znamená, že s něčím neradi souhlasíme, necháváme rozhodnutí na druhém, ale dáváme zároveň najevo, že to není úplně to pravé ořechové. Často ho proto může doprovázet kroucení hlavou, nebo pokrčení ramen. Pro mě za mě si tam klidně jeď. Pro mě za mě si tu klidně zůstaň.
Jak se píše abyste
Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.) Abyste věděli, já to stejně udělám po svém.
Kdy se píše ji a jí : Prostě si zapamatujeme, že ve čtvrtém pádě (koho, co) se vždy píše krátká samohláska a ve všech ostatních dlouhá. Nebo si místo zájmena „ji/jí“ dosadíme ukazovací zájmena „té“, „tou“ a „tu“. Když se do věty hodí „tu“, napíšeme „ji“, ve zbývajících dvou případech pak „jí“.
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.
nominativ (kdo, co) genitiv (bez) (koho, čeho) dativ (ke) (komu, čemu)
Kde se píše mě a mně
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.os. jednotného čísla jsi nahrazuje pouhým -s, které se spojuje s osobním zvratným zájmenem: vrátil ses, přál sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou sice zejména v mluveném jazyce časté, ale dosud nekodifikované).já: To jsem já. It's me.
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Co byste nebo co by jste : Při vytváření podmiňovacího způsobu (konkrétně u 2. osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní.
Jaké i se píše ve slově mohli : Já bych dal tvrdé. Jana Skřivánková: Tvrdé y byste dal správně, domy jsou mužského neživotného rodu, proto napíšeme tvrdé Y.
Jak se určuje jí jí
Krátké shrnutí na závěr
- Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla.
- Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
- Tato pravidla platí také pro tvary ni a ní, které používáme po předložce.
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Skloňováním se v češtině vyjadřuje jednotné (singulár) a množné (plurál) číslo a sedm pádů – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Obě tyto mluvnické kategorie jsou vyjadřovány vždy připojením jediné koncovky, např. koncovka -u ve tvaru ženu vyjadřuje akuzativ a jednotné číslo slova žena.
Jak oslovovat 5 pádem : Pátým pádem (vokativem) se v komunikaci oslovuje (pane inženýre) nebo se zvoleným oslovením hodnotí adresát (drahoušku, sketo).