Borůvky začínají plodit třetím až čtvrtým rokem a plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let. Pokud dodržíme všechny pěstitelské zásady, sklidíme každým rokem 2,5-5 kg borůvek z každého keře.Příprava půdy pro pěstování
Borůvkám nejlépe svědčí kyprá hlinitopísčitá půda s velkým obsahem humusu. Substrát připravíme ze stejných dílů rašeliny, písku a kompostu. Hodí se i lesní hrabanka (nejlépe borová, ale jen přídavek, hrabanka není tak kyselá jak borůvka potřebuje).Borůvky jsou velké až 2, 5 cm, mají výbornou, sladkou chuť a zrají od poloviny července. Opadavý keř roste do velikosti okolo 150 cm. Borůvka Chandler má delší sklizeň, která trvá až šest týdnů, takže si budete lahodné plody vychutnávat po dlouhou dobu.
Proč mi neplodí borůvka : Pokud borůvka přesto neplodí, nastal možná čas na její přesazení. To se doporučuje každé čtyři roky, a to do jámy, zvětšené o přírůstek dané rostliny a s novou rašelinou. Svou roli může hrát i vybrané místo – na slunečném stanovišti, které je nejvhodnější, se však borůvka neobejde bez pravidelné a vydatné zálivky.
Kdy plodí lesní borůvky
Tyto plody dozrávají v období od června až do září, přičemž v horských oblastech dozrávají o něco později.
Kdy se vysazují borůvky : Borůvky vysazujeme spíše na podzim, či v brzkém jaře, ale vzhledem k tomu, že se sazenice ve většině případech prodávají v kontejnerech a s dobrým kořenovým balem, lze bez větších problémů keř vysadit i v průběhu vegetace. Hnojení: Hnojení borůvek provádíme pouze brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu.
Borůvky vysazujeme ideálně společně s dalšími borůvkami ve vzdálenosti 85 cm od sebe. Záhon připravíme tak, aby šířka byla 80 cm a celková výška rašeliny 40 cm. Borůvky mají kořeny spíše mělké, proto není potřeba mít jámu příliš hlubokou.
Středně raná odrůda, dozrává postupně od konce července Dvouletá sazenice v kontejneru… Středně pozdní odrůda, dozrává koncem července až začátkem srpna. Dvouletá sazenice v… Pozdní odrůda, dozrává od konce července do poloviny srpna.
Kdy rostou lesni plody
Jde o vytrvalou rostlinu. Z oddenku pravidelně vyrážejí nové výhony, které druhým rokem zdřevnatí a nesou květy. Ty se objevují od května do června, během prázdnin pak dozrávají maliny – červená souplodí drobných peckovic. Lesní maliny bývají menší, ale aromatičtější než jejich zahradní kultivary.Borůvky začínají mít hrstku plodů ve dvou létech, ve třech toho je více a od 5-6 let plodí plně, podle odrůdy od 2-3 až např do 12kg plodů z jednoho keře.Výsadba kanadských borůvek:
- Borůvky vysazujeme ideálně společně s dalšími borůvkami ve vzdálenosti 85 cm od sebe.
- Borůvky mají kořeny spíše mělké, proto není potřeba mít jámu příliš hlubokou.
- Záhon je dobré navýšit o 10 cm nad okolní terén.
- Do připraveného výkopu nasypeme rašelinu.
Hnojení borůvek provádíme pouze brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Zhruba od července se hnojení vyvarujeme. Hnojíme speciálními kyselými hnojivy bez obsahu chloru. V dnešní době si lze již vybrat z hnojiv určených přímo pro borůvky, ať již granulovaných, či kapalných.
Co zasadit vedle borůvky : Pak borůvky dobře zamulčujte – ideálně opět z jehličnanů, nebo použijte listovku, kůru, piliny z jehličnatých stromů a keřů, naštěpkované větvičky apod. Mulč pravidelně doplňujte. K borůvkám můžete vysadit například lesní jahody nebo brusinky, obě tyto rostliny se nám osvědčily a fungují i jako půdopokryv.
Kolik rašeliny pod borůvky : Borůvky vysazujeme ideálně společně s dalšími borůvkami ve vzdálenosti 85 cm od sebe. Záhon připravíme tak, aby šířka byla 80 cm a celková výška rašeliny 40 cm. Borůvky mají kořeny spíše mělké, proto není potřeba mít jámu příliš hlubokou.
Čím přihnojovat kanadské borůvky
Pro tento účel výborně poslouží speciální biominerální hnojivo s rohovinou určené právě pro borůvky. Mimochodem, toto hnojivo stejně dobře poslouží i pro další kyselomilné rostliny. Toto hnojivo se využívá k dlouhodobému hnojení. Jako zásobní slouží pevné, granulované hnojivo.
Už od června si můžete pochutnat na výtečných českých broskvích, rybízu, malinách a mnoha dalších dobrotách. V červenci se k nim přidávají borůvky, ostružiny a také první jablka a hrušky. Poslední letní měsíc, srpen, pak patří mirabelkám, blumám, brusinkám a hroznovému vínu.V srpnu je hlavní činností na zahrádce sklizeň: první hrozny, poslední letní jablka, pološvestky, zraje aronie, začínají zrát i sladkoplodé jeřabiny (jsou vynikající zavařené s hruškami), bezinky (výborné s jablky) a další.
Jaké druhy zeleniny nesmíte nikdy sázet vedle sebe : Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
- červená řepa, salát X špenát.
- zelí X jahody.
- kapusta kadavá X růžičková kapusta.
- okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
- fazole X fenykl.
- šalotka X hrách, fazole.