První globalizace, nebo první moderní globalizace, označuje období od roku 1870, který je považován za počátek druhé průmyslové revoluce, do počátku první světové války v roce 1914.Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům: Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec Brettonwoodského systému) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy. Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu.Kulturní invaze, prostředkovaná procesy globalizace, vede k růstu kulturních antagonismů, zejména v důsledku migrace, nezaměstnanosti a destrukce životního prostředí. Mimo jiné vlivem médií a informačních technologií vzniká technologicky prostředkované druhé prostředí, které působí na formování sociálních vztahů.
Co umoznilo globalizaci : Globalizace má rozsáhlé společenské důsledky. Mezi nejzávažnější patří umocňování nerovnoměrného sociálního a ekonomického rozvoje, který vyplývá z toho, že firmy, jednotlivci a jejich prostřednictvím i lokality, města a státy mají rozdílnou sílu a schopnosti aktivně se zapojit do globalizace.
Kdy vznikla světová ekonomika
Vznik světové ekonomiky se klade do poslední třetiny 19. století. V této době je světová ekonomika postavená na principu kolonialismu. Ten představoval především ekonomickou závislost kolonie na mateřské zemi.
Jak nás ovlivnuje globalizace : V rámci vyspělých ekonomik globalizace ovlivňuje téměř všechny oblasti života občanů, s přímým dopadem na ekonomickou, sociální nebo politickou sféru. Globalizace je také zásadním umocnitelem mezinárodního obchodu a s tím spojeného toku zboží, služeb, a kapitálu finančního i lidského.
Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby – nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd. Všechny tyto parametry lze matematicky vyčíslit.
Zápory globalizace:
To představuje riziko ekonomických kolapsů, k nimţ také několikrát došlo. lepší předpoklady k růstu. světa. celkových výdajů na spotřebu, naopak nejchudších 20% populace se podílí na těchto výdajích pouhým 1,3%.
Kde se globalizace projevuje
Hlavními projevy globalizace jsou:
vznik skupiny mezinárodních obchodníků; rozvoj nadnárodní hospodářské diplomacie; klesající význam národních států v tradičních oblastech; zvyšující se závislost státu na zahraničním obchodě a přímých zahraničních investicích.Ekonomická globalizace označuje široký mezinárodní pohyb zboží, kapitálu, služeb, technologie a informací. Je to rostoucí ekonomická integrace a vzájemná závislost národních, regionálních a lokálních ekonomik ve světě přes intenzifikaci přeshraničního pohybu zboží, služeb, technologií a kapitálu.Současný nárůst průměrné globální teploty je rychlejší než předchozí změny a je způsoben především spalováním fosilních paliv lidmi. Používání fosilních paliv, odlesňování a některé zemědělské a průmyslové postupy zvyšují množství skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a methanu.
Spalování fosilních paliv, kácení lesů a chov hospodářských zvířat stále více ovlivňují klima a průměrné teploty na Zemi. Tím vzniká obrovské množství skleníkových plynů, jež zvyšují objem přirozeně se vyskytujících plynů tohoto typu v atmosféře a zintenzivňují tzv.
Jaká je teplota 100 metrů pod Zemi : Podle lidských měřítek je tedy hodnota energie uložená v zemské kůře stejně nevyčerpatelná jako slunce. Teplota podloží ve střední Evropě je cca 10°C ve 20 metrech a zvyšuje se v průměru asi o 3°C na 100 metrů. V horním plášti země je teplota kolem 1 200°C, v zemském jádru je pravděpodobně 6 000°C.
Jaká byla nejnižší teplota na Zemi : Nejnižší teplota určená pozemním měřením, −89,2 °C, byla naměřená 21. června 1983 na Sovětské polární stanici Vostok v Antarktidě. 10.
Jak velká prumerna teplota by byla na Zemi bez atmosféry
Jak velká průměrná teplota by byla na Zemi bez atmosféry Bez atmosféry by na Zemi byla průměrná teplota -18 stupňů Celsia.
Tělesná teplota kolísá během 24 hodin v rozmezí 36 – 37 °C. Nejnižší teplota je v 5 hodin ráno, nejvyšší okolo 18 hodin v podvečer. Stejná minima a maxima má i horečka. Smrtelné jsou poklesy teploty jádra pod 24 °C a vzestupy teploty nad 43 °C.Při poklesu na 34 – 35 °C nastává ospalost, je patrná nechuť k pohybu, svaly se zdají tuhé. Pokles tělesné teploty pod 30°C má za následek ztrátu vědomí. Při teplotě těla nižší než 27 °C dochází k srdeční fibrilaci (míhání srdeční svaloviny) a posléze ke smrti."
Kolik bylo nejméně stupňů v Česku : Absolutně nejnižší v ČR. V obci Litvínovice ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji byla v pondělí 11. února 1929 zaznamenána teplota vzduchu -42,2 °C, což je historicky nejnižší teplota v Česku vůbec.