Knihy Starého zákona vznikaly postupně od 9. do 1. století př. n. l. nebo i o několik století dříve a byly psány v hebrejštině, pouze některé pasáže aramejsky.Bible není dílem jednoho autora. Některé spisy jsou autorské, převážná většina je anonymní. Zatímco v Novém zákoně známe autora aspoň u některých spisů, jsou starozákonní knihy téměř napořád anonymní.Celkem lze říci, že souhláskový text Starého zákona vzniká mezi léty 1200-200 př.Kr., tedy tisíc let. Z toho prvních pět set let či ještě o něco víc převažuje tradice ústní, teprve druhou půli této doby charakterizuje stále širší a důkladnější zapisování. Ani potom však ještě Starý zákon není zcela hotov.
Kdy byla vytištěna první Bible : Gutenbergova bible byla první vytištěnou knihou, jež byla vydána v Mohuči v letech 1454–1455.
Kdy vyšla Bible
Nejprve to byla tzv. Šestidílka, první svazek pochází z roku 1579, poslední šestý svazek, Nový zákon, z roku 1594. Pak vyšla dvě jednosvazková vydání, první v roce 1596 a druhé v roce 1613, které bylo také poslední před Bílou horou. A podle něj se pak Bible kralická přetiskovala a přetiskuje do dnešní doby.
Kde vznikala Bible : Její autor i další osudy zůstávají tajemstvím. Uplynulo šest set let od vzniku takzvané Lipnické bible. Pojmenování získala podle hradu Lipnice nad Sázavou, kde byla pravděpodobně její část ve dvacátých letech patnáctého století sepsána.
Celkem lze říci, že souhláskový text Starého zákona vzniká mezi léty 1200-200 př.Kr., tedy tisíc let. Z toho prvních pět set let či ještě o něco víc převažuje tradice ústní, teprve druhou půli této doby charakterizuje stále širší a důkladnější zapisování. Ani potom však ještě Starý zákon není zcela hotov.
Velmi významným počinem byl překlad Písma do staroslověnského jazyka sv. Konstantinem Cyrilem a Metodějem (26. října 883) během jejich velkomoravské mise (počátek 862). Z tohoto překladu vychází česká překladatelská tradice.
Kde byla vytvořena Ďáblova bible
Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible, švédsky Djävulsbibeln.Jedná se o slova ze šestého verše čtrnácté kapitoly Janova evangelia. Dobrovského nápadná vášeň pro modrou barvu (kromě veškerého oblečení měl údajně v modré barvě svázanou i Bibli) přispěla k jeho pověsti geniálního podivína, což vyjadřuje i posmrtná přezdívka: „Modrý abbé“ (der blaue Abbé).Velmi významným počinem byl překlad Písma do staroslověnského jazyka sv. Konstantinem Cyrilem a Metodějem (26. října 883) během jejich velkomoravské mise (počátek 862). Z tohoto překladu vychází česká překladatelská tradice.
Prvním samostatným překladem, dokonce z původních biblických jazyků, byl Blahoslavův Nový zákon (přeložen z latiny s přihlédnutím k řeckému textu) a následná Bible kralická (1579–1588). Částečně konkurenční bylo katolické (jezuitské) vydání nového českého překladu, Bible svatováclavská (1677–1715).
Odkud zacit cist Bibli : Je dobré začít Novým zákonem, nejlépe jedním ze synoptických evangelií, pak navázat Skutky apoštolű. Ze Starého zákona doporučujeme nejprve žalmy, potom knihy Rút, Ester, Jonáš atd.
Kolik stran má Ďáblova bible : Codex gigas – Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa. Praha: Národní knihovna ČR, 2007. 121 s.
Kdo Prelozil Bibli
863 posláni už zkušení křesťanští misionáři, Konstantin (později přijal jméno Cyril) a Metoděj. Tito rodní bratři s sebou přinesli vybrané části evangelií, přeložené do staroslověnštiny, které lidé u nás dobře rozuměli. Postupně přeložili celou bibli.
Potopa trvala 40 dní a 40 nocí. Poté začaly vody opadat a archa přistála na biblické hoře Ararat. Když pak vypuštěná holubice přinesla Noemovi zpět zelenou ratolest, bylo jasné, že vody opadly a potopa skončila.Opomíjené knihy Starého zákona
Na biblických hodinách čteme postupně jednotlivé biblické knihy a vedeme si o tom záznam, takže s odstupem let víme, které knihy jsme už společně četli a vykládali. Mezi ty zatím nečtené patří například knihy Paralipomenon, Jób, Píseň Písní, Pláč nebo knihy proroků Izajáše a Jeremjáše.
Kdo přežil potopu světa : Nejblíže k biblickému zpracování potopy světa má mezopotamské vyprávění, které je součástí Eposu o Gilgamešovi. Mezopotamský hrdina se jmenuje Utnapištim, a stejně jako Noe přežil s manželkou potopu a dokonce pak od bohů obdržel nesmrtelnost.