Ideální je pěstování květáku z předpěstované sadby. Semínka sázíme již od konce ledna. Vhodná teplota pro klíčení je cca 15 – 20 °C. Mladé sazeničky se spokojí s teplotou o něco nižší cca do 15 °C.S předpěstováním květáku začínejte v polovině měsíce března. Výsev proveďte do vytápěného skleníku nebo teplého pařeniště. Samozřejmě že sazeničky si vypěstujete i v malých květináčcích doma za oknem. Růst je však mnohem pomalejší, tudíž výsev uskutečněte již v polovině února.S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Co zasadit do skleníku v září : Vysít lze třeba ředkvičky, různé druhy salátů jako je hlávkový salát, rukola, kozlíček polníček a roketa, dále špenát, mangold, čínské zelí, kedlubny, ředkev, fenykl, nebo čekanku. Neprohloupíte ani s výsevem bylinek, třeba pažitky, nebo kopru.
Co zasadit vedle květáku
Květák a brokolice se hodí vedle salátu, špenátu, hrachu, pórku, rajčat, celeru, mangoldu a řepy. Nepěstujte je vedle cibule, česneku a jahod. Kukuřice se hodí vedle cuket a dýní, fazolí, hrachu, okurek, rajčat a salátu. Nehodí se vedle celeru a červené řepy.
Co zasadit do květináče : Pokud je vaše terasa vystavena přímému slunci, doporučujeme zasadit do květináče rostliny odolné vůči slunečnímu záření, například slunečnice nebo trvalky jako levandule. Naopak ve stínu vyniknou fuchsie, kapradiny nebo netýkavka.
Co zasadit vedle paprik:
- Rajče.
- Kapusta.
- Kedlubny.
- Česnek.
- Cibule.
- Fazole.
- Mrkev.
- Petržel.
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co zasadit v srpnu do skleníku
Protože ve skleníku se sklízí déle než venku, můžete si vlastní zeleninu užívat delší dobu. Letní zelenina, jako jsou okurky, papriky a rajčata, se obvykle sklízí do konce srpna, ale tím pěstování nemusí končit. Nyní je čas vysadit nové plodiny, například polníček, endivii nebo špenát.Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka.Do skleníků, které už začínají být hezky prohřáté od sluníčka, vyséváme kedlubny a saláty. Pokud je dostatečné teplo, tak i okurky. Přímo na záhon lze vysévat cibuli, petržel, mrkev, hrách, mangold, ředkvičky a ředkve, vodnice, dokonce už i zelí a salát.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
- červená řepa, salát X špenát.
- zelí X jahody.
- kapusta kadavá X růžičková kapusta.
- okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
- fazole X fenykl.
- šalotka X hrách, fazole.
Co sázet vedle cibule : Co zasadit vedle cibule: Mrkev Česnek Pórek Kopr Salát Hrášek Rajče Paprika Ředkvičky Červená řepa
- Mrkev.
- Česnek.
- Pórek.
- Kopr.
- Salát.
- Hrášek.
- Rajče.
- Paprika.
Co dát na dno květináče : Z čeho drenážní vrstvu vytvořit Drenáž je v podstatě jakýkoli nasákavý materiál. Do květináčů se nejlépe hodí speciální materiál, kterým je KERAMZIT, SERAMIS nebo PERLIT. Nahradit je mohou ale také střepy hliněných nádob, jemný štěrk nebo kamínky.
Co zasadit do velkých květináčů
Výsadba rostlin ve velkých květináčích na terase
Do květináče můžete vysadit letničky, trvalky, malé keříčky i zakrslé stromky. Pro takové pěstování máte k dispozici jehličnaté i listnaté stromky a keře, a také široký výběr trvalek a letniček. Zajímavou možností mohou být sloupovité ovocné stromky.
Papriky vysazujte ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe. Do jamky přidejte lopatku kompostu, zalijte vodou a zasazujte po dvou paprikových sazenicích. Rostlinky zahrňte zeminou dostatečně vysoko, aby je vítr nezlomil, a ještě jednou trochu zalijte.Zarýpejte do zeminy dusíkaté vápno, asi 100 gramů na metr plochy. Pořádně zalijte a na měsíc skleník uzavřete. Pak znovu zalijte a větrejte až do jarních výsevů nebo výsadby nových kultur.
Kolik dát hnoje do skleníku : Pokud není moc kvalitní, je dobré vybrat zeminu do hloubky cca 40 cm, dolů navézt cca 10 cm kvalitního hnoje. Nejlepší samořejmě od koní, podobně však poslouží i od skotu či např. králíků. Na hnůj je dobré dát vrstvu shrabaného listí, případně slímy.