Kdy máte použít tvar "a" a kdy tvar "an" Podívejme se na to. Neurčitý člen "a" patří před ta podstatná jména, která začínajína vyslovovanou souhlásku. Neurčitý člen "an" patří před ta podstatná jména, která začínají na vyslovovanou samohlásku.AN. Člen AN používáme před vyslovovanou samohláskou (vowels) (A, E, I, O, U). Pozor na výjimky! AN píšeme i před slovy, která nemají počáteční písmeno samohlásku, ale vyslovují se tak.a – neurčitý člen, někdy se vyskytuje ve tvaru “an“, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…) the – určitý člen, jeho výslovnost se někdy prodlužuje, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…)
Co je to určitý člen : Určitý člen používáme, abychom vyjádřili, že podstatné jméno, o kterém mluvíme, je zcela určité. Posluchač/čtenář ví přesně, o které věci mluvíme, ví, co přesně si pod daným podstatným jménem představit. Může se jednat o něco, co např. právě drží v ruce, o něco, o čem se před chvílí mluvilo, nebo něco, o čem každý ví.
Kdy se používá some a any
Some (nějaký) se používá v kladných větách. a any v záporu a v otázce (v záporu ho překládáme jako „žádný“ a v otázkách jako „nějaký“).
Kdy se v angličtině používá to : TO + gerundium. Nyní se dostáváme k použití slůvka to jako předložky, která vyjadřuje především: směr kam (go to school, climb to the top) určení někomu jako příjemci (send it to my parents, talk to me)
Sloveso arrive můžeme použít s at nebo in. Obvykle používáme at, když mluvíme o místě (letiště, nádraží, banka atd.) a in, když mluvíme o městě nebo zemi.
V češtině znamená the „ten“ (konkrétní/určitý). Pomáhá nám sdělit, že mluvíme o konkrétní osobě, budově nebo věci. Náš posluchač už ví, o čem je řeč. Nebo to alespoň předpokládáme.
Kdy se píše Der Die Das
der (mužský), die (ženský), das (střední), die (množné číslo). ein (mužský), eine (ženský), ein (střední), množné číslo nemá neurčitý člen. není. vlastní jména, nepočitatelné věci, ustálené fráze.Slůvko any/'eni/ lze použít ale i v kladné větě, kde znamená jakýkoli, kterýkoli, potom ho lze použít i u počitatelných podstatných jmen v jednotném čísle, i v podmětu věty. Any child could do it. Read any book you like.Kdy a jak se který výraz používá S počitatelnými podstatnými jmény zvolte „few“, s nepočitatelnými podstatnými jmény „little“. Tato dvě slova se používají spíše v negativním smyslu. We should hurry up.
Anglické zájmeno „I“ znamená „já“, zatímco zájmeno „me“ můžeme přeložit jako „mě“ nebo „mně“.
Co znamená to be : Bylo nebylo… Sloveso to be, tedy v angličtině „být“, rozhodně bylo. Je a bude.
Co znamená used to : Vazba "used to" má stejný význam jako užití modálního slovesa "would" pro opakující se děj v minulosti. Vazba "used to" se používá hlavně, chceme-li zdůraznit, že opakovanou činnost v minulosti již neděláme nebo naopak činnost, kterou jsme nedělávali, teď děláváme.
Jak poznat 3 pád v němčině
| jednotné číslo | ||
|---|---|---|
| rod | mužský | ženský |
| 2. pád | -en | -er |
| 3. pád | -em | -er |
| 4. pád | -en | -e |
Neurčitý člen (ein, eine, ein) v jednotném čísle
| PÁD | MUŽSKÝ ROD | ŽENSKÝ ROD |
|---|---|---|
| 1. pád | ein | eine |
| 2. pád | eines | einer |
| 3. pád | einem | einer |
| 4. pád | einen | eine |
Hned na úvod základní pravidlo, se kterým si vystačíme v 90 % případů: Some (nějaký) se používá v kladných větách. a any v záporu a v otázce (v záporu ho překládáme jako „žádný“ a v otázkách jako „nějaký“).
Co znamená than : poté {přísl.}