Kdy se v angličtině používá a?
Neurčitý člen "a" patří před ta podstatná jména, která začínajína vyslovovanou souhlásku. Neurčitý člen "an" patří před ta podstatná jména, která začínají na vyslovovanou samohlásku.Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.Jeho forma je velmi jednoduchá – stačí vzít základní slovesný tvar: I take, you take, we take, they take. Pouze ve třetí osobě jednotného čísla se za sloveso přidává ještě koncovka -s (he takes, she takes).

Kdy se nepoužívá člen : Člen se nepoužívá, pokud před podstatné jméno dáme přivlastňovací zájmeno (my – moje , your – tvoje, his – jeho, her – její, its – toho, our – náš, your – váš, their – jejich). Použití členu nepřipadá v úvahu ani tehdy, pokud je před podstatným jménem přivlastnění jiným slovem se zakončením “'s”.

Kdy se používá some a any

Some (nějaký) se používá v kladných větách. a any v záporu a v otázce (v záporu ho překládáme jako „žádný“ a v otázkách jako „nějaký“).

Co je to the : the. 1. ten , ta , to určitý člen – subjekt je znám z kontextu do češtiny se většinou nepřekládá . The man I saw there .

☛ známá věc

Pokud už jsme o předmětu, o kterém hovoříme, již mluvili, můžeme ji označit jako již známou věc a tudíž pro ni v našem dalším hovoru používáme určitý člen THE. Věc, o které je řeč, musí náš posluchač již znát, aby dobře pochopil, že se právě o této konkrétní věci bavíte.

Všimněte si, že v obou otázkách jsou dvě slovesa (enjoy a learn, a want a improve). Právě první sloveso určuje, zda druhé sloveso bude s -ing, nebo s to. V tomto případě je to tak, že po slovese enjoy vždy následuje sloveso s -ing a po slovese want vždy následuje sloveso s to.

Kde se píše do A kde does

Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".V přítomném čase lze použít buď modál must nebo vazbu have to. Mezi nimi je však drobný významový rozdíl. Zatímco must vždy povinnost uděluje, přikazuje (povinnost vychází od mluvčího), have to ji pouze oznamuje (povinnost vychází z okolností, pravidel, či od jiných mluvčích).Sloveso arrive můžeme použít s at nebo in. Obvykle používáme at, když mluvíme o místě (letiště, nádraží, banka atd.) a in, když mluvíme o městě nebo zemi.

Kdy a jak se který výraz používá S počitatelnými podstatnými jmény zvolte „few“, s nepočitatelnými podstatnými jmény „little“. Tato dvě slova se používají spíše v negativním smyslu. We should hurry up.

Co to je over : Příslovce. nahoře, vrchem, horem letící ap.

Co je to Concha : Koncha (přes latinské concha – lastura, mušle z řeckého konché téhož významu) je specifický typ kulové klenby, která tvoří horní část apsidy, niky, exedry nebo edikuly. Kryje tedy zpravidla prostor o polokruhovém, případně podkovovitém, segmentovém či půloválovém půdorysu.

Kdy se pouziva must a have to

Zatímco must vždy povinnost uděluje, přikazuje (povinnost vychází od mluvčího), have to ji pouze oznamuje (povinnost vychází z okolností, pravidel, či od jiných mluvčích). You must get up. You have to get up at six, don't you I must study tonight.

Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying). V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).Je to sloveso, které se chová jako podstatné jméno. Při překladu záleží na použití ve větě, ale pokud je použito na místě podmětu a často také předmětu, má význam podstatného jména, které popisuje dané sloveso, např. sitting = sezení, shopping = nakupování, walking = chození, speaking = mluvení, sleeping = spaní atd.

Kdy se pouziva do A did : Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi: Do you work Yes, I do. / No, I don't.