Jejich největší rozkvět nastal mezi 6. a 1. stoletím př. n. l. (laténská kultura).Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové.Keltské oppidum České Lhotice
Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.
Která oppida byla v Čechách : Oppida v Čechách jsou rozmístěna v jižní polovině země, většinou mimo agrární oblasti blíže surovinovým zdrojům, a to především podél Vltavy (od jihu Třísov, možná Zvíkov, Nevězice, Hrazany, Závist) a na Berounce (Stradonice), ve východních Čechách se nachází oppidum v Českých Lhoticích.
Kdo a kdy Kelty z našeho území vytlačil
Období Keltů na našem území trvalo asi 400 let. V průběhu 1. století n. l. byly keltské kmeny z našeho území vytlačeny kmeny Germánů.
Jaké svátky slavili Keltové : Nejznámější keltské svátky byly čtyři, a to Samhain, Imbolc, Beltain a Lughnasad. Právě nyní klepe na dveře Beltain, svátek jara, tepla, ohně a života, který podobně jako Samhain smazává hranice mezi naším světem a světem mrtvých.
Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Kdo to jsou Keltové
Keltové je souhrnný název pro etnika rozšířená ve starověku prakticky po celé Evropě, odkud byli postupně tlakem germánských kmenů ze severu a Římské okupace na jihu vytlačováni do severozápadní Evropy, od Británie po Skotsko.První skutečně germánské osídlení se v Čechách objevuje zhruba kolem poloviny posledního století starého letopočtu. Nápadně se kryje s posledními fázemi osídlení oppid, což běžně vede k názorům, že za koncem keltské civilizace mohou právě Germáni, společně s tlakem, který na Kelty začínali vyvíjet Římané z jihu.-Germani se u nás usadili na přelomu letopočtu (1.0. a ovládli naše území do konci 4. stol. Na území Čech převažoval kmen Markomanů a na Moravě Kvádové.
V České republice se v květnu slaví dva svátky: Svátek práce (1. května) a Den vítězství (8. května).
V co věřili Keltové : Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata. Druidové uctívali rovněž stromy, zejména duby.
Co se stalo s Kelty : Proslulým se stalo tažení Keltů do Řecka, které v roce 279 př. n. l. dospělo až k Delfám. Jednotlivé keltské kmeny mezi sebou soupeřily, byly nejspíš politicky zcela autonomní a povědomí o kulturní sounáležitosti u nich nehrála podstatnou roli.
Jak se říkalo Keltům
Keltům ve Francii se říkalo GALOVÉ. Jméno KELTOI znamená skrytý či tajný národ, asi odkazovalo na náboženský zákaz zaznamenávat jejich rozsáhlé vědění písmem.
Druidi byli vysoce postavení jedinci v předkřesťanské keltské společnosti, kteří zastávali funkci kněží, věštců, soudců, básníků, léčitelů a učenců.Období Keltů na našem území trvalo asi 400 let. V průběhu 1. století n. l. byly keltské kmeny z našeho území vytlačeny kmeny Germánů.
Kdy byla doba římská : Doba římská (přelom letopočtu – 400 n. l.) představuje historickou epochu, v níž území Čech i Moravy osídlily germánské kmeny z kmenového svazu Svébů, zejména Markomani. Ti zde setrvali až do počátku následující éry stěhování národů.