Všechny bylinky by se měly sklízet v době, když jsou listy ještě mladé a svěží. To samé platí, pokud chcete usušit květy. U trvalek můžete sklidit 50 až 60 % výhonu, zbytek ponechte další vegetaci, aby rostlina neuhynula. Nejlepší dobou je tedy léto, kdy je rostlina uprostřed aktivního růstu.Tymián je nejlepší usušit, protože čerstvý dlouho nevydrží. Během roku můžeme tymián stříhat průběžně a používat jako čerstvé koření. Po odkvětu keřík tymiánu zkrátíme zhruba na třetinu. Pravidelným sestřihováním rostlinka zesílí a keř zhoustne a bude mít pěkný kompaktní vzrůst.Jakmile, se máta rozroste, nepotřebuje žádnou složitou péči. Čerstvé listy máty peprné můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá na konci dubna, nejlépe kolem poledne, kdy máta obsahuje nejvíc silic. Mátu sušíme při teplotách do 35 stupňů Celsia, aby neztratila silice.
Jak Strihat Saturejku : Pro udržení hustého a kompaktního vzhledu je důležité saturejku každý rok na jaře či začátkem léta ostříhat a zkrátit jí větvičky až o jednu třetinu. Nikdy však neřezejte do starého dřeva. Saturejka horská je polokeř.
Kdy a jak se suší bylinky
Bylinky vždy sušíme na stinném, suchém a dobře větraném místě při běžné pokojové teplotě. Tma zabraňuje ztrátě barvy a chuti rostlin. Čím rychleji byliny sušíme, tím méně přicházejí o své aroma. Ať je to sebevíc lákavé, nikdy je však nenecháme sušit na přímém slunci!
Jaké bylinky sbírat v létě : Jaké další léčivé byliny se sbírají v červenci Jsou to například
- kopřiva dvoudomá
- kmonice lékařská
- mochna husí i stříbrná
- kokoška pastuší tobolka.
- smil písečný
- vrbovka chlupatá i malokvětá
- a řada dalších.
Srpnová péče o víceleté bylinky se vrátí s prvními podzimními plískanicemi – správným řezem v srpnu docílíte toho, že do podzimu a příchodu prvních mrazíků stihnou ještě dostatečně obrazit a rozkošatět se, keříky bylinek pak snáze přečkají zimu.
Jak správně stříhat Dřevnatějící bylinky, jako je rozmarýn, tymián, šalvěj, levandule, yzop či saturejka udržíme husté, košaté a kompaktní pravidelným zastřihováním, které je zároveň sklizní. Poslední vhodný čas na tuto úpravu nastává v srpnu, neboť bylinky do zimy ještě obrazí a snáze ji přečkají.
Kdy sbírat mátu na sušení
Kdy sbírat mátu
Listy máty by se měly sbírat v období od poloviny do konce léta – od července do září, avšak pozor, mělo by se tak činit ještě před samotným kvetením. Můžeme je využít čerstvé nebo sušené. Správný postup při sušení je však nesmírně důležitý. Neztratí se tak všechny její léčivé účinky.Způsob sběru: list – mátu můžeme sdrhávat rovnou na místě nebo srpem či nožem odřezáváme celou nať a listy otrháváme dodatečně ze sklizených rostlin. Nať – sklízí se ještě před květem (nejdéle na počátku květu), kdy je narostlá do 20 – 30 cm výšky.Nať seřezáváme v době květu (obvykle od července) a rychle ji suší ve stínu při teplotách do 35 °C. Můžeme ji sklízet postupně při slabším seřezávání nebo i jednorázově asi ve druhé polovině léta s celkovým ukončením kultury. Saturejku nejlépe sklízíme ráno kolem osmé hodiny.
Odstřihněte levandulové stonky těsně nad jejich dřevnatou částí. Odstraňujte odumřelé části keříku. Všechny stonky, které jsou uschlé, spolu s odumřelými větvičkami a další hmotou z rostliny pravidelně odstřihávejte.
Jak dlouho se suší bylinky : Pokud sušíte kořeny, dobře je omyjte a nakrájejte na malé kousky (tak 1 až 2 cm). Větší kousky byste sušily zbytečně dlouho. Kořeny, stonky a kůry sušíme většinou 15-20 dnů, listy obvykle 8-10 dnů, květy 3-4 dny. Byliny by vám při sušení určitě neměly zčernat.
Kdy se sázejí bylinky : Kdy sít či sázet
Bylinky je ideální zasadit ve chvíli, kdy se již venkovní počasí trochu ustálilo. Ideálně tedy koncem března nebo začátkem dubna.
Které bylinky se sbírají na jaře
květ – pampelišky, podbělu, prvosenky, podbělu, violky vonné (fialky), plicníku, podléšky, sedmikrásky. listy – brusinky, pampelišky, z břízy, z kopřivy, z pažitky, popence.
březen. Již rostou kopřivy, využijte mladé listy do polévek, nádivek, omelet apod. Nebo si můžete udělat kopřivý jarní čistící čaj. Březen je vhodná doba ke sběru jmelí, a k vyrývání kořenů kostivalu, pampelišky a lopuchu.Bylinky, které přežijí zimu venku
Vlhkost zadrží a kořínky před mrazem ochrání mulčovací kůra rozprostřená kolem rostlin, případně je lze zakrýt netkanou textilií, chvojím, slámou nebo suchým spadaným listím. Jako přirozená izolace v zimě funguje sníh, který můžete na rostliny přihrnout i z okolí.
Které byliny se nesmí kombinovat : Jak už jsem psala, základem by neměly být velmi výrazné a aromatické byliny, jako třeba ibišek, šalvěj, levandule, mateřídouška, tymián … o pelyňku nemluvě. Ty vše ve větším množství přebijí, proto by měly být ve směsi zastoupeny jen doplňkově.