a – neurčitý člen, někdy se vyskytuje ve tvaru “an“, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…) the – určitý člen, jeho výslovnost se někdy prodlužuje, pokud slovo za ním začíná ve výslovnosti na samohlásku (a, e, i, o, u…)Neurčitý člen A nebo AN. Neurčitý člen používáme tehdy, kdy nemluvíme o žádné konkrétní věci. Osoba, se kterou se bavíme, tak již nemusí znát danou věc dopředu a nemusí si představovat tu konkrétní věc, kterou máte na mysli. Posluchač si může vybavit jakoukoli věc a ne právě jednu konkrétní.Hned na úvod základní pravidlo, se kterým si vystačíme v 90 % případů:
- Some (nějaký) se používá v kladných větách.
- a any v záporu a v otázce (v záporu ho překládáme jako „žádný“ a v otázkách jako „nějaký“).
Kdy se používá určitý člen : Určitý člen je v angličtině pouze jeden, a to slovo the. Používá se, když mluvíme o něčem, co už bylo zmíněno, nebo pokud chceme identifikovat konkrétní věc.
Co je neurčitý člen
Co vyjadřuje neurčitý člen
Neurčitý člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno. Posluchač/čtenář tedy neví, jakou konkrétní věc si pod daným podstatným jménem má představit. Může si tedy představit v duchu jakékoliv auto, nebo si počkat, až ho mluvčí specifikuje.
Kdy se píše Der Die Das : der (mužský), die (ženský), das (střední), die (množné číslo). ein (mužský), eine (ženský), ein (střední), množné číslo nemá neurčitý člen. není. vlastní jména, nepočitatelné věci, ustálené fráze.
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.
Co vyjadřuje neurčitý člen
Neurčitý člen vyjadřuje, že podstatné jméno není nijak blíže určeno. Posluchač/čtenář tedy neví, jakou konkrétní věc si pod daným podstatným jménem má představit. Může si tedy představit v duchu jakékoliv auto, nebo si počkat, až ho mluvčí specifikuje.
Kde se píše much a kde many
Použití MANY a MUCH
- MANY = mnoho → použijeme u počitatelných podstatných jmen.
- MUCH = mnoho → použijeme pro nepočitatelná podstatná jména.
- Pro pokročilejší: MANY a MUCH se používá převážně v otázkách a záporných větách.
Vazba "used to" má stejný význam jako užití modálního slovesa "would" pro opakující se děj v minulosti. Vazba "used to" se používá hlavně, chceme-li zdůraznit, že opakovanou činnost v minulosti již neděláme nebo naopak činnost, kterou jsme nedělávali, teď děláváme.Určitý člen používáme, abychom vyjádřili, že podstatné jméno, o kterém mluvíme, je zcela určité. Posluchač/čtenář ví přesně, o které věci mluvíme, ví, co přesně si pod daným podstatným jménem představit. Může se jednat o něco, co např. právě drží v ruce, o něco, o čem se před chvílí mluvilo, nebo něco, o čem každý ví.
Člen označuje nějakou osobu, která je příslušníkem nějaké formálně organizované skupiny lidí, má uzavřeno členství – například člen korespondent v ČSAV. Dále může být: v lingvistice: větný člen – nejmenší jednotka větné struktury; viz též Holý větný člen.
Kdy se používá neurčitý člen v němčině : Použití neurčitého členu (ein, eine, ein)
Člen neurčitý použijeme tehdy, když mluvíme o něčem poprvé. In diesem Haus wohnt eine Frau. Die Frau hat einen Hund. V tomto domě bydlí (nějaká) žena.
Jak poznat 3 pád v němčině :
| jednotné číslo | ||
|---|---|---|
| rod | mužský | ženský |
| 2. pád | -en | -er |
| 3. pád | -em | -er |
| 4. pád | -en | -e |
Jak to dopadlo německy
Wie ist die Sache ausgegangen Jak to dopadlo
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!
Jak poznat počitatelné a Nepočitatelné : Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména
- Počitatelná podstatná jména (countable nouns) jsou ta, od kterých lze vytvořit množné číslo, u kterých můžeme určit počet jednotlivých kusů.
- Jako nepočitatelná (uncountable nouns) označujeme ta podstatná jména, která spočítat nelze, nelze u nich určit počet kusů.