Ačkoli se rytí řadí mezi podzimní práce, klidně ho odložte i na začátek jara. Doporučení říká, že mezi ukončením práce a setím či sázením by měla půda odpočívat jeden až dva týdny, ideální je, pokud během těchto dnů občas zaprší. Naopak na podzim potřebuje půda převrátit, pokud je tvrdá a jílovitá.Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.Příprava záhonů na zeleninu
Ideální čas na přípravu záhonů je od února do března, abyste koncem března, v dubnu a květnu mohli již postupně vysévat a vysazovat zeleninu, která je vhodná. Na podzim zrytý/zoraný záhon je potřeba uhrabat, aby zemina byla jemná a dobře se do ní sázelo.
Čím hnojit před rytím : Hluboce zrýt je na podzim třeba i záhony, na kterých žádné zelené hnojivo není. Při rytí můžete do půdy vpravit hnůj. Nejčastěji se používá kravský nebo koňský. Koňský hnůj je záhřevnější, obsahuje rohovinu a hodí se zejména do těžších půd a pařenišť.
Jak správně rýt
Začněte tím, že odstraníte veškeré zbytky po sklizni a nechtěný plevel. Potom připravené hnojivo nebo kompost rozhoďte po záhonu a ryjte v řádcích. Nejlépe se vám bude půda rýt, když nebude zcela vyprahlá, ale ani moc mokrá. Otočenou zeminu vždycky rozbijte rýčem na menší hroudy.
Jak nasadit růže : Růže s balem
Do jámy přiměřené velikosti nalijeme vodu, necháme vsáknout, vložíme sazenici (krček musí být ponořen pod půdou) a dále postupujeme jako u sazenic z kontejneru. Nadzemní výhony pak přihrneme půdou tak, aby ze země vyčnívaly jen konce výhonů. Tak je sazenice chráněna proti mrazu a slunci, dokud nezakoření.
Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.
Chlévského hnoje se dává na podzim na zeleninové záhony 2 až 3 kg na 1 m2. V lehčích půdách jím hnojíme jednou za 2 až 3 roky, v těžších půdách jednou za 4 až 5 let.
Kdy zacit delat na zahradě
Ideální doba k sázení první zeleniny je koncem února. Půda je na sázení připravena tehdy, je-li rozmražená a snadno se rozpadá. Pokud je půda příliš mokrá, zhoršuje se provzdušnění půdy a tím i kvalita půdy. Pokud jste půdu na podzim kvalitně připravili na zimu tzn.S prací na zahradě začínáme až ve chvíli, kdy se teploty vyšplhají alespoň pár stupňů nad nulu. Zima nechává zahradu pocuchanou a ospalou, je potřeba ji revitalizovat, pomoci ji s rozevřením náruče velkému množství jarní energie.Růže si dobře rozumí s trvalkami, drobnými keři i dřevinami. Díky jejich hluboko položeným kořenům si s ostatními rostlinami nekonkurují a neberou si živiny. Jejich květy vypadají nejlépe v kombinaci s levandulí, kontryhelem a šalvějí nebo také mahonií, dřišťálem či cesmínou.
Okrasné keře a ovocné stromy
I když ovocné stromy využijí živiny hlavně na začátku až uprostřed června, s hnojením začínáme již v dubnu. Optimální dávka kombinovaného hnojiva je 150 až 170 g na metr čtvereční a rok. Pro jarní hnojení tedy počítejme s třetinou z celkového množství.
Jak rychle ZRYT zahradu : Podle počtu namontovaných hvězdicových nožů na rotoru stroj obrací a kypří půdu v šíři 30 až 60 cm a je jimi tažen vpřed rychlostí kolem 1 km/h. Podle nastavení zadní ostruhy lze nechat stroj zakousnout do plné hloubky, nebo jen zpracovávat povrch záhonu. Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy.
Proč Nerýt : Důvody jsou hlavně provzdušení půdy – půda je stlačená a na příští sezónu ji potřebujeme mít kyprou pro setí a sázení. Také do ní potřebujeme přidat živiny pro další pěstební sezónu – hnůj, zelené hnojení nebo jiná hnojiva.
Jakou zem na růže
Ideální půda pro růže
Růže rády rostou v půdě bohaté na humus a lehkou hlínu, která dobře uchovává živiny a vodu. Růže má hluboké kořeny a vodu hledá v podloží. Doporučuje se vysazovat růže do speciální zeminy pro růže, např. do zeminy pro růže od společnosti FloraSelf.
Nejvhodnější dobou pro výsadbu jsou podzimní měsíce (do zámrazu), nebo pak období března až dubna, než růže začnou více rašit. Výsadba a substrát: Zvolíme vhodné stanoviště, na slunném a vzdušném místě. Půda by měla být dobře propustná, humózní, písčito-hlinitá.Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.
Kdy použít Dolomitický vápenec : Použití: Používá se na podzim po sklizni nebo na jaře před setím jedenkrát za 3 roky. Dolomitický vápenec se ručně, nejlépe po dešti, rozhodí lopatkou a zapraví do půdy, zarytím nebo zaoráním. Nevhodné pro kyselomilné rostliny.