Kapaliny se vypařují při každé teplotě. Rychlost vypařování je závislá na tenzi nasycených par a to tak, že s vyšší tenzí nasycených par se rychlost vypařování zvyšuje. Rychlost vypařování tedy roste s teplotou.Var kapaliny nastává, dosáhne-li kapalina takové teploty, že jí odpovídající tlak sytých par je roven tlaku okolního vzduchu. Při zahřátí na teplotu varu kapalina dále nezvyšuje svou teplotu. Veškeré přijaté teplo spotřebuje na změnu skupenství, nazýváme ho skupenské teplo varu.a) Proč schne prádlo rychleji, když fouká vítr. Vítr odnese vypařené molekuly vody od prádla a ty se tak nemohou vrátit zpátky.
Kdy se začíná vypařovat voda : Za normálního tlaku je teplota varu vody 100°C. Pokud má voda nižší teplotu, bublinky vody nepřetlačí tlak působící shora. Atmosférický tlak vlastně bublinu zamáčkne. Pokud teplotu zvyšuju, zvyšuje se i tlak bublin, které po doažení 100°C přetlačí atmosféričký tlak a začnou stoupat vzhůru a uvolňovat se ve formě páry.
Jak urychlit vypařování kapaliny
Rychlost vypařování je obecně ovlivněna mnoha faktory; na úrovni střední školy se obvykle zmiňuje, že k rychlejšímu vypařování přispívá nižší povrchové napětí, vyšší teplota kapaliny, větší povrch její hladiny a odstraňování par vznikajících nad hladinou.
Čím se liší vypařování a var : Rozdíl mezi varem a běžným vypařováním je: kapalina se vypařuje pouze z povrchu, ale při varu v celém objemu (bubliny páry unikají od dna) běžné vypařování probíhá při každé teplotě, var pouze při teplotě varu.
Rychlost vypařování je obecně ovlivněna mnoha faktory; na úrovni střední školy se obvykle zmiňuje, že k rychlejšímu vypařování přispívá nižší povrchové napětí, vyšší teplota kapaliny, větší povrch její hladiny a odstraňování par vznikajících nad hladinou.
Bod varu. Bod varu je sto stupňů C, to si pamatujeme ze školních škamen stejně, jako pravý úhel je 90 stupňů. Samozřejmě se bavíme o vodě, bod varu například olova je to 1749 stupňů Celsia, křemíku 2900 a méně „exotické“ hélium má v periodické tabulce prvků udávaný bod varu už při –268,93 °C.
Kdy se nemá věšet prádlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.To, že prádlo zapáchá už při vyndávání z pračky, může mít hned několik příčin: špatné dávkování pracího přípravku nebo jeho nevhodný výběr, nedostatečně udržovaná pračka a časté praní na nízké teploty. No a samozřejmě to, že prádlo zapomenete včas vyndat a necháte ho v bubnu vlhké několik hodin.Voda dosáhne 100⁰C a v celém objemu začnou vznikat bubliny – zvětšují svůj objem, protože ve vyšších vrstvách je větší hydrostatický tlak (zmenšují hustotu) a tím stoupají vzhůru – nastal VAR. Když se dostanou k hladině, praskají a vodní pára přechází do okolí. Kapalina se v celém objemu uvede do pohybu.
například vody při 100 °C, lihu při 78 °C, rtuti při 357 °C apod.). V našem experimentu budeme tedy porovnávat měrná skupenská tepla varu vody a lihu, byť jsou uvedena v tabulkách pro různé teploty (100 °C, resp. 78 °C) a ještě k tomu pro teploty vzdálené od pokojové teploty, při které experiment probíhá.
Jak můžeme urychlit vypařování : Rychlost vypařování je obecně ovlivněna mnoha faktory; na úrovni střední školy se obvykle zmiňuje, že k rychlejšímu vypařování přispívá nižší povrchové napětí, vyšší teplota kapaliny, větší povrch její hladiny a odstraňování par vznikajících nad hladinou.
Proč kapaliny tečou : Rozdíl tekutin oproti pevným látkám je ten, že jednotlivé částice tekutiny nejsou vázány na určité rovnovážné polohy, jako je tomu u pevných látek. To je jeden z důvodů, proč mohou tekutiny téci. Dalším rozdílem je to, že tečné napětí způsobuje u pevných látek deformace, kdežto u tekutin způsobuje pohyb částic.
Na čem závisí teplota varu kapaliny
Fyzikálně je teplota varu definována tak, že se jedná o teplotu, při které se právě vyrovná tlak par kapaliny s tlakem okolního plynu. Teplota varu závisí na atmosférickém tlaku (nebo obecněji na tlaku, který na kapalinu působí).
Var probíhá v celém objemu kapalného tělesa a pouze při určité teplotě Tuto teplotu nazýváme : teplota varu.Podle odhadu z příkladu z knihy Feymannovy přednášky z fyziky 1 se z 1 cm2 se odpařuje asi 1017 molekul vody za sekundu. Z 1 m2 to je tedy 1021 molekul za sekundu, které váží 0,02992 g.
Proč se dává sůl do vody při vaření : Sůl zvyšuje bod varu.
Doma nás zajímá především chuť a zde platí, že solíme-li na počátku vaření, sůl se do jídla rovnoměrně zakomponuje a zvýrazní celkově jeho chuť, nicméně samotná slaná chuť tak intenzivní nebude. Přidáváme-li sůl na konci vaření, slaná chuť je intenzivnější.