zimuje v tropické Africe, kam odlétá ihned po vyvedení mláďat na přelomu července a srpna. Ze zimovišť se k nám vrací na přelomu dubna a května. Rorýs obecný obývá prakticky celou Evropu od Středozemního moře až po oblasti za polárním kruhem s výjimkou Islandu a nejsevernějších partií Skotska, Norska a Finska.Život tráví na nebi, ale klást vajíčka a vychovat mladé v letu nemohou… Rorýsi na nebeské báni loví, rozprávějí mezi sebou, páří se i spí. Večer se v hejnu vznesou do kilometrové výše a noc stráví ve vzduchu – jedna polovina mozku odpočívá a druhá zbytek hejna stále hlídá.Až 200 dní vydrží rorýs velký létat vzduchem bez toho, že by byť jen jednou sednul na pevnou zem. Rorýs velký (Tachymarptis melba) je větší příbuzný našeho rorýse obecného (Apus apus). Váží kolem100 gramů a rozpětí jeho křídel často přesáhne50 cm. Hnízdí v rozsáhlých oblastech od jižní Evropy až po podhůří Himálají.
Kde hnízdí rorýsi : Kde rorýsi hnízdí
Vlaštovky i jiřičky si vlastní hnízda staví ze směsi bahna a slin, hnízda si nejčastěji lepí na fasádu domů (jiřičky – hnízdo shora uzavřené) nebo pod strop v budovách (vlaštovky – hnízdo shora otevřené).
Kam odlétají rorýsi
Naši rorýsi tráví většinu roku v afrických zimovištích jižně od rovníku (Kongo, Tanzanie), k nám přilétají na přelomu dubna a května a již koncem července, hned po ukončení hnízdění, jich většina odlétá zpět do zimovišť.
Který pták spí za letu : Jak se prokázalo, fregatky mohou za letu i spát. Oproti rorýsům, kteří také odpočívají s vypnutou polovinou mozku, zvládnout fregatky letět, i když obě mozkové hemisféry spí. Aby si fregatky ve vzduchu dostatečně odpočinuly, stačí jim spánek v průměrné délce 42 minut za noc.
"Většinou lze rorýsům lehce pomoci – vzít je do ruky a vyhodit je do vzduchu," radí Zdeňka Nezmeškalová z ČSOP. Pokud takový pokus nezabere nebo pokud rorýs vypadá zjevně zraněný, je na místě zavolat záchrannou stanici.
Co dělat, když najdeš rorýse na zemi
Rorýs má na svou velikost veliká křídla. Nemůže proto vzlétnou ze země, jen se plácá. Vem ho proto opatrně do rukou, ale například přes igelitový sáček nebo přes rukavice. Poté ho vyhoď do vzduchu.
Čím se živí rorýs
Živí se „vzdušným planktonem“, tedy převážně drobným až středně velkým hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. Původně byl obyvatelem skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Snůšku 2 až 3 vajec zahřívají samička i sameček, oba také pečují o mláďata.Základní fakta. Mimořádné, nalétají 250 000 km ročně. Rorýsi dokážou při horizontálním letu vyvinout rychlost přes 110 km/h. Rorýsi v letu nejenom loví, ale ve vzduchu se také páří, odpočívají a dokonce i spí.Přilétají až koncem dubna a začátkem května a většinou během 1-2 týdnů obsazují hnízdiště. V srpnu už opět mizí i s letošními mláďaty zimovat do jižní Afriky.
Zimuje v tropické Africe, kam odlétá ihned po vyvedení mláďat na konci července. Ze zimovišť se k nám vrací na přelomu dubna a května.
Kteří ptáci jsou nejlepší letci : Rorýs obecný je nenápadně hnědočerně zbarvený pták jen o něco málo větší než nepříbuzná, ale na první pohled podobná vlaštovka obecná, s dlouhými srpovitými křídly a vykrojeným ocasem. Patří k nejlepším letcům vůbec.
Co dělat když vypadne ptáče z hnízda : Nejjednodušší rada zní: Nalezená ptáčata vyzvedněte (rukavice mít nemusíte) na vyvýšené místo (větev, římsu atd.), případně přímo do hnízda, pokud je nablízku. Matka je najde a nakrmí. Ptačí rodiče totiž zajímá pouze obsah hnízda. Vypadlé mládě na zemi přehlížejí a nejeví o ně většinou žádný zájem.
Co dělat s nalezeným Ptáčetem
Pokud jste si mládě odnesli domů, tak jste místo pomoci ptáčeti ublížili. Při nálezu mláděte je – až na zcela výjimečné případy – nejlépe nechat ho na místě, obzvláště v případě, že nebylo nijak zraněno. Je-li na silnici apod., poponeste jej do trávy, do keřů, na vyvýšené místo, na větev…
Je to holátko a hnízdo není vidět nebo je nedostupné
Neopeřené holátko nejvíc ohrožuje prochladnutí. Na omak by mělo být výrazně teplejší než naše dlaň ( rozdíl je asi 6 stupňů ). Pokud je chladné, zahříváme je v dlaních či u termoláhve s vodou 40 stupňů teplou, kterou obalíme hadříkem.Nutno dodat, že při rychlostech, kterých jsou ptáci schopni dosáhnout, je jejich velkým pomocníkem zemská přitažlivost. Bezkonkurenčně nejrychleji létajícím ptákem je sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h.
Jak dlouho trvá čápům cesta do Afriky : Všimla jsem si třeba, že se čápi hodně zdržují na Kypru, až potom letí přes moře. Jak dlouho jim takový let trvá Čápi letí do Afriky zhruba dva měsíce a zastavují se na místech, kde mají dost potravy.