Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka
Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech, a to nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce, přičemž mladiství zaměstnanci mají na tuto přestávku nárok již po 4,5 hodinách nepřetržité práce.Při 12hodinové směně má zaměstnanec nárok na jednu přestávku po 6 hodinách práce. Dříve bylo povoleno více přestávek, ale v současné době platí omezení na jednu přestávku během této dlouhé směny.Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Tento odpočinek může být v zákoně vymezených případech zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen.
Kolik dní v kuse mohu být v práci : Zaměstnanci je tedy možno poskytnout nepřetržitý odpočinek v týdnu kdykoli během každého sedmidenního období. V krajním případě, kdy je v prvním týdnu odpočinek poskytnut na jeho počátku a v následujícím týdnu na samém konci, musí zaměstnanec pracovat i celých dvanáct dní v řadě.
Kolik 12 hodin směn může být za sebou
Z předmětných ustanovení tak vyplývá, že počet 12 hodinových směn následujících za sebou není zákoníkem práce nijak omezen, musí však být mezi těmito směnami vždy zařazen nepřetržitý odpočinek v délce min. 8 hodin, resp. nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce trvání min. 35 hodin.
Kdy musí zaměstnavatel oznámit přesčas : „Zákoník práce neobsahuje ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost oznamovat práci přesčas zaměstnanci dopředu. Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem zaměstnance ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin.
Z předmětných ustanovení tak vyplývá, že počet 12 hodinových směn následujících za sebou není zákoníkem práce nijak omezen, musí však být mezi těmito směnami vždy zařazen nepřetržitý odpočinek v délce min. 8 hodin, resp. nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce trvání min. 35 hodin.
Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
Jak může být rozvržena pracovní doba
Pracovní doba může být zaměstnavatelem rozvržena rovnoměrně nebo nerovnoměrně. V rámci rovnoměrného či nerovnoměrného rozvržení mohou být uplatňovány zvláštní pracovní režimy v podobě pružného rozvržení pracovní doby nebo konta pracovní doby.V § 83 zákoníku práce je uvedeno, že délka směny nesmí přesahovat 12 hodin. Tato maximální délka směny je dána včetně přesčasů, nebo může zaměstnanec odpracovat 12 hodin a dále pokračovat v práci přesčas za podmínek stanovených v § 93 odst. 2, tedy maximálně 8 hodin týdně, resp.Zaměstnavatel je ten, kdo určuje rozvržení pracovní doby (zpravidla bývá stanoven pětidenní pracovní týden), začátek a konec směn (směna nesmí být delší než 12 hodin), přičemž musí brát na zřetel, aby nebyly v rozporu se stanovisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
Jak při rovnoměrném, tak při nerovnoměrném rozložení pracovní doby je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejméně dva týdny předem. Zaměstnanec se proti však němu nemůže bránit. Takže je nutné ho dodržovat a přijít do práce i například v časnější hodinu.
Kolik můžu mít maximálně přesčasů : Nesmíte nařídit více než 8 hodin přesčasů týdně a celkem 150 hodin za rok. Pokud potřebujete, aby zaměstnanec odpracoval přesčasů více, musíte se s ním domluvit. Pokud opakovaně nařizujete 8 hodin přesčasů týdně, toto období může trvat maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů.
Jak dopředu musí být práce přesčas nařízena : „Zákoník práce neobsahuje ustanovení ukládající zaměstnavateli povinnost oznamovat práci přesčas zaměstnanci dopředu. Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem zaměstnance ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin.
Kolik hodin týdně je zkrácený úvazek
Práce na částečný úvazek je typ zaměstnání, kde jednotlivec pracuje méně hodin než ty, které jsou považovány za plný úvazek. Definice práce na částečný úvazek se liší podle odvětví a zaměstnavatele, ale obecně to znamená pracovat méně než 35–40 hodin týdně.
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby stanoví maximální délku průměrné pracovní doby na 48 hodin během 7 dní. V souladu s touto směrnicí je v zákoníku práce zavedena stanovená týdenní pracovní doba nejvýše 40 hodin.
Na co by se zaměstnavatel neměl ptát : Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.