Římská říše neboli Římské impérium (latinsky Imperium Romanum, řecky Βασιλεία τῶν Ῥωμαίων, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.Doba římská začíná kolem přelomu letopočtu – roku 0 a trvá přibližně 400 let. Římská se nejmenuje pro nic za nic, svůj název získala díky Římanům, kteří tehdy obývali celou jižní Evropu a Středomoří. Na našem území ale úplně dlouhodobě nepůsobili.Podle pověsti by l Řím založen r. 753 př. n.l. a Romulus byl jeho prvním králem, ve skutečnosti však vznikal po několik staletí postupným spojováním a rozrůstáním obcí rozkládajících se na sedmi římských pahorcích.
Kdy a jak Padl Řím : Za definitivní konec Západořímské říše i starověku je považována abdikace císaře Romula Augustula 4. září v již zmiňovaném roce 476. K opuštění trůnu jej donutil germánský velitel římských vojsk jménem Odoaker.
Kdo zničil římskou říši
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Kdo porazil Římany : n. l. Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.
Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.
Starověcí Římané byli po erupci sopky Vesuv, která v roce 79 našeho letopočtu pohřbila mimo jiné celé město Pompeje, blízko záchraně. Archeologové zjistili, že lodě vyslané vojevůdcem a historikem Pliniem starším přistály u pobřežního města Herculaneum, odkud měly tamní obyvatele evakuovat, ale už to nestihly.
Kdo zvítězil v punské válce
Výsledek punských válek
Výsledkem válek bylo zničení Kartága a hegemonie Říma, který zcela ovládl většinu Středomoří, včetně Hispánie, Sicílie a Řecka.Řím se tedy postavil proti Kartágu, protože v něm viděl soupeře. Hieron chtěl Messánu pro sebe, ale vzali mu ji Římané, takže mu nezbylo nic jiného, než se proti nim postavit po boku Kartága. A tak začala první punská válka. Oficiálně ji vyhlásil římský senát roku 264 př.Výsledkem první punské války bylo vítězství Římanů, kteří se stali dominantní námořní mocností ve Středozemním moři.
Římané následně přešli do několik let trvající opotřebovávací války, postupně zlikvidovali nebo neutralizovali spojence a hlavní kolonie Kartága a nakonec pod vedením Publia Cornelia Scipiona Africana zvítězili v bitvě u Zamy. Tato válka definitivně rozhodla boj obou měst o dominanci ve Středomoří ve prospěch Říma.
Kdo vyhrál 3 Punskou válku :
| Třetí punská válka | |
|---|---|
| Trvání | 149 př. n. l.–146 př. n. l. |
| Místo | Severní Afrika (dnešní Tunisko) |
| Příčiny | porušení podmínek Kartágem uvalené Římem po druhé válce (fakticky nesplnitelných, de facto římská snaha Kartágo definitivně zničit) |
| Výsledek | rozhodné vítězství Římanů, úplné zničení Kartága |