Bílá paní se začala na rožmberských sídlech zjevovat přibližně od Perchtiny smrti roku 1476 a po celá staletí pak zvěstovala členům svého rodu blížící se smrt, požár či přírůstek do rodiny.Trasa B (Gotický hrad) vás provede středověkým hradem s kaplí svatého Ducha, Svatojiřskou legendou z roku 1338, se slavnou Jindřichohradeckou madonou z roku 1460 a s dosud funkční Černou kuchyní, kde vařila svým poddaným vždy na Zelený čtvrtek bílá paní sladkou kaši.O Bílé paní, kterak sladkou kaši vařila a lidem potřebným ji dávala. Na hradech a zámcích v Čechách, jež náležely pánům, kteří měli v erbu pětilistou růži, se čas od času zjevovala postava, oděná v bílém šatu. Místní lidé ji přezdívali Bílá paní.
Jak zemřela Bílá paní : Velhartice – Bílou paní se po své smrti stala něžná paní Hradecká z Velhartic. Zemřela při porodu a od třetího dne po své smrti se zjevovala mezi jedenáctou a půlnocí u kolébky své dcery Elišky.
Kdy byla v Jindřichově Hradci černá kuchyně
Vznikla v 15. století za Jindřicha IV. z Hradce, který uskutečnil pozdně gotickou přestavbu hradu.
Kde straší Bílá paní : Neobvyklou bílou paní mají na zámku v Dřevohosticích; lze ji prý spatřit v pravé poledne, z úst jí šlehají plameny a v ruce třímá rozžhavený klíč od pokladů.
Proslulá ochránkyně jihočeského rodu Rožmberků, bílá paní rožmberská, nežila v Čechách, ale na hradě v Mikulově. O jejím životě vypráví Pavel Juřík v nové knize Moravská dominia o rodu Lichtenštejnů. Bílá paní, která se ve skutečnosti jmenovala Berta, totiž žila s Janem V. z Lichtenštejna.
Pokračování pohádky Tajemství staré bambitky natáčí filmaři na zámku v Jindřichově Hradci. Filmová pohádka Tajemství staré bambitky se po deseti letech dočká volného pokračování. Z Jakuba je král, z Aničky královna a rodina se rozrostla o zvídavou princeznu Johanku.
Proč se říká černá kuchyně
Název pochází od stěn zčernalých kouřem vystupujícím z otevřeného ohniště. Co se týká vybavení, venkovské kuchyně bývaly obvykle vybavené velice skromně, pouze prostým nábytkem bez jakéhokoliv zdobení. Při jejich výrobě se využívaly přírodní materiály a barvy.Kvůli své satirické kritice bylo během normalizace zakázáno film promítat. Postavu bílé paní zde ztvárnila česká herečka Irena Kačírková. Film byl natočen ve městě Blatná na Strakonicku a na blatenském zámku.Jindřichův Hradec byl ve středověku sice sídlem poddanským, ale velice silným a vlivným. Patřil pánům z Hradce, kteří vzešli z Vítkovců a podle nejčastějšího mužského jména tohoto rodu se město dodnes jmenuje Jindřichův Hradec.
Pohádkový Bouzov
Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila se jmenovala O medvědu Ondřejovi.
Kdy byla černá kuchyně v Jindřichově Hradci : Vznikla v 15. století za Jindřicha IV. z Hradce, který uskutečnil pozdně gotickou přestavbu hradu.
Co je typické pro českou kuchyni : Základem jsou polévky, nejčastější je kuřecí vývar, bramboračka nebo zahuštěné polévky. Hlavní jídlo se skládá z masa a přílohy jako brambory, knedlík nebo rýže, tu a tam ještě zelenina. Nejtypičtější jídla jsou vepřové se zelím a knedlík, svíčková na smetaně, řízek s bramborovým salátem, guláš nebo bramborák.
Co se točilo na zámku Blatná
Zámek Blatná patří k vyhledávaným filmovým lokalitám. V 60. letech minulého století tu natočil režisér Zdeněk Podskalský duchařskou komedii Bílá paní a točily se tu i mnohé scény legendární hudební pohádky Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna.
„Blatenský zámek poskytuje klasickou prohlídku zámeckých prostor. Návštěvníci mohou vidět etiopský a barokní salonek, ale i obrazárnu nebo zelenou světnici,“ zve další průvodkyně Eva Rážová. Ve filmu se zámkem sice procházela bílá paní, avšak ve skutečnosti se po něm údajně procházel jiný přízrak.V češtině se díky hláskové změně g v h v první polovině 13. století vyvinulo v Hradec (staročeské hradec znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“).
Co se natáčelo na hradě Zvíkov : Stojí na skalnaté ostrožně asi jeden kilometr severně od obce Zvíkovské podhradí v nadmořské výšce 370 m. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Na Zvíkově se točily například pohádky Marie Růžička, Sedmero krkavců, či Lotrando a Zubejda.