Neděli jako den pracovního klidu zavedl v 18. století Josef II. Do té doby se pracovalo sedm dnů v týdnu. Až v roce 1918 byla v Československu uzákoněna osmihodinová pracovní doba − ve většině Evropy až rok nato.Ve středověku však existovalo dalších 44 církevních svátků, kdy se pracovat nesmělo. Obdobou křesťanské neděle je v jiných vírách pátek (islám) a sobota (judaismus). Pětidenní pracovní týden (pondělí až pátek se čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobou) zavedl Henry Ford ve svých závodech 26. září 1926.O rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel, který určí začátek a konec směn. Pokud je to možné, pracovní doba má být rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin, nejde-li o výjimku podle ustanovení § 83a zákoníku práce pro zaměstnance ve zdravotnictví.
Jaká byla pracovní doba za první republiky : Oficiálně se tak stalo 19. prosince 1918 přijetím zákona číslo 91/1918 „o 8hodinné době pracovní“. Zákon platil až do roku 1965 a délka pracovní doby nesměla „trvat zásadně déle, než osm hodin ve čtyřiadvaceti hodinách nebo nejvýše čtyřicet osm hodin týdně“ (pracovalo se šest dní v týdnu).
Kdy se zrušila pracovní sobota
pracovní soboty běžné – poslední byla 11. března 1989, tedy přesně před 25 lety…
Kdy skončily pracovní soboty v České republice : V pozadí stály především ekonomické důvody – existovaly obavy, zda ekonomika nepravidelný počet pracovních dní každý rok zvládne. Pracovní sobota totiž sloužila jako kompenzace za svátek, který připadal na všední den. Ta poslední byla 11. března 1989, tedy přesně před 25 lety.
Den vyhlášky 29. září 1968 připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu.
V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden pětidenní pracovní týden i v Československu. se dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní.
Který úřad dohlíží na dodržování pracovních podmínek a plnění povinností z oblasti BOZP
Státní úřad inspekce práce (dále jen „SÚIP“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „OIP“) jsou orgány státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů, včetně předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení.Z předmětných ustanovení tak vyplývá, že počet 12 hodinových směn následujících za sebou není zákoníkem práce nijak omezen, musí však být mezi těmito směnami vždy zařazen nepřetržitý odpočinek v délce min. 8 hodin, resp. nepřetržitý odpočinek v týdnu v délce trvání min. 35 hodin.Od 1. srpna 1966 do 31. prosince 1966. Šestidenní pracovní týden, ale každá čtvrtá sobota volná, každý pracovní den má 8 pracovních hodin.
Den vyhlášky 29. září 1968 připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu.
Kdy byla zrušena práce v sobotu : V pozadí stály především ekonomické důvody – existovaly obavy, zda ekonomika nepravidelný počet pracovních dní každý rok zvládne. Pracovní sobota totiž sloužila jako kompenzace za svátek, který připadal na všední den. Ta poslední byla 11. března 1989, tedy přesně před 25 lety.
Kdy byl zaveden 5 denni pracovní týden : V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden pětidenní pracovní týden i v Československu.
Kdy byla naposledy pracovní sobota
V pozadí stály především ekonomické důvody – existovaly obavy, zda ekonomika nepravidelný počet pracovních dní každý rok zvládne. Pracovní sobota totiž sloužila jako kompenzace za svátek, který připadal na všední den. Ta poslední byla 11. března 1989, tedy přesně před 25 lety.
Zaměstnavatel má povinnost umožnit svým zaměstnancům půlhodinovou přestávku nejpozději po 6 hodinách práce. U mladistvých zaměstnanců pak po 4,5 hodinách. Stejně tak musí zaměstnavatel umožnit svým zaměstnancům nepřetržitý denní odpočinek, a to v délce minimálně 11 hodin během 24 hodin.V případě podezření z porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem mohou fyzické i právnické osoby podat podnět k provedení kontroly přímo na místně příslušném oblastním inspektorátu práce (dále jen „OIP"), nebo prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SÚIP“).
Jaká je nejdelší možná délka směny : Zaměstnavatel je ten, kdo určuje rozvržení pracovní doby (zpravidla bývá stanoven pětidenní pracovní týden), začátek a konec směn (směna nesmí být delší než 12 hodin), přičemž musí brát na zřetel, aby nebyly v rozporu se stanovisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.