Česko. Jelikož zde je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, podle čl. 68 Ústavy ČR, je to tedy pouze dolní komora parlamentu, která může iniciovat hlasování o nedůvěře vlády. K vyvolání hlasování je potřeba podpora alespoň 50 poslanců, kteří k tomu podají příslušný návrh.Odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně
Jestliže ani této vládě není vyslovena důvěra, musí prezident jmenovat premiéra znovu, avšak na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Pokud ani tehdy není vládě udělena důvěra, má prezident pravomoc rozpustit samotnou sněmovnu.K přijetí je potřeba hlasů nadpoloviční většiny poslanců, tedy 101 hlasů. Nezíská-li návrh dostatečný počet hlasů, není návrh zákona přijat. Návrhy ústavních zákonů či novely Ústavy ČR musejí být schváleny oběma komorami, a to hlasy tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Co je to vyhlášení důvěry vládě a kdo schvaluje : Vyslovení důvěry či nedůvěry vládě je v právním řádu České republiky základní způsob, jakým Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky rozhoduje o existenci vlády ČR a své podpoře pro ni.
Co když prezident vetuje zákon
Přijaté zákony postupuje prezidentu předseda Poslanecké sněmovny. Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně.
Co když Senát neschválí zákon : Pokud Senát návrh zákona schválí nebo vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo marně uplyne 30-ti denní lhůta k projednání, je zákon postoupen prezidentovi k podpisu. Jestliže Senát návrh zákona zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zákona k projednání do Sněmovny.
Parlament České republiky se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Na dodržování zákonů dbá policie, jejich porušení trestá soud.
V České republice musí nově jmenovaná vláda do třiceti dnů od jejího jmenování zažádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry (případ obligatorního hlasování). Dále se hlasuje kdykoliv, když si o to vláda požádá (fakultativní hlasování).
Kdo podává návrh zákona
Právo předkládat návrhy zákonů má podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát (pouze jako celek), vláda a krajská zastupitelstva. Součástí návrhu je kromě znění zákona i důvodová zpráva.Prezident republiky
Českého prezidenta lze podle článku 65 Ústavy postihnout pouze pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Řízení provádí Ústavní soud na základě ústavní žaloby Senátu se souhlasem Poslanecké sněmovny.propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, jmenuje soudce, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice, viz shora), má právo udělovat amnestii.
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Kolik senátorů musí schválit zákon : Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Která instituce dohlíží na dodržování ústavy : Ústavní soud – dohlíží na dodržování ústavnosti, posuzuje soulad zákonů a všech mocenských rozhodnutí s ústavou.
Kdo je autorem Preambule
Preambule. Původní vládní návrh počítal se zcela odlišnou formulací preambule. Nakonec však byla přijata formulace, jejímž hlavním autorem byl Václav Havel a závěrečným editorem předseda České národní rady Milan Uhde. V rámci preambule je možné vysledovat dvě části: rekapitulační a programově-manifestační.
Ze žádosti vlády musí být patrné, že žádá Poslaneckou sněmovnu, aby jí vyslo- vila důvěru. Za předstoupení před Poslaneckou sněmovnu lze považovat úkon vlády ucházet se o důvěru Poslanecké sněmovny. S návrhem na vyslovení důvěry nejsou spojeny pro vládu žádné povinnosti.Zákonodárnou iniciativou se rozumí možnost podat návrh zákona, která je v souladu s právem. Zákonodárnou iniciativu v českém prostředí upravuje Ústava České republiky a ta stanovuje, že návrh zákona může podat: poslanec. skupina poslanců (jakkoliv vzniklá a jakkoliv velká)
Kdo navrhuje a schvaluje zákony : Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.