listopadu 1620, utekl a císařská vojska obsadila Čechy i Prahu. Ferdinand Štýrský se opět stal českým králem.Nástup Habsburků na český trůn označuje události od smrti uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče vedoucí ke zvolení Ferdinanda I. z rodu Habsburků jeho nástupcem na českém trůně.Říká se, že třicetiletá válka začala a skončila v českých zemích. Dne 23. května 1618 došlo v Praze k vyhození královských místodržících z okna české dvorské kanceláře na Pražském hradě. Touto defenestrací začalo stavovské povstání, které zároveň představovalo první fázi třicetileté války (1618–1648).
Kdo byl vyhozen z okna : Z okna Pražského hradu byli tehdy vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka s písařem Filipem Fabriciem. Pád z výšky asi 16 metrů ale přežili. Aktem vyvrcholil boj českých nekatolických stavů proti vládnoucím katolickým Habsburkům.
Kdo vládl v roce 1621
Ferdinand II. Štýrský
| Ferdinand II. | |
|---|---|
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Karel II. Štýrský |
| Matka | Marie Anna Bavorská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kdo vládl v Čechách : Na českém královském trůnu vládly dynastie Přemyslovců (1198–1306), Lucemburků (1310–1437), Habsburků (1437–1457), Jagellonců (1471–1526), Habsburků (1526–1780) a Habsburko-Lotrinků (1780–1918). Království oficiálně zaniklo roku 1918 vznikem Československa.
Po Přemyslovcích, Lucemburcích a Jagelloncích ji uzavírá svazek, věnovaný Habsburkům, kteří v našich zemích vládli téměř 400 let. Od časů Ferdinanda I. (konkrétně od r. 1526) se České království stává na příštích 392 let součástí habsburské říše.
Při této akci byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius. Událost se obešla bez obětí na životech. Pražská defenestrace roku 1618, holandský soudobý leták.
Kdy se uskutečnila první pražská defenestrace
První pražská defenestrace je událost z neděle 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní (konšelé) zabiti svržením z okna radnice. Událost je považována za počátek husitských válek.Často bývají historické defenestrace označovány podle pořadí: První pražská defenestrace – pražská defenestrace (1419) Druhá pražská defenestrace – pražská defenestrace (1483) Třetí pražská defenestrace – pražská defenestrace (1618)Na českém královském trůnu vládly dynastie Přemyslovců (1198–1306), Lucemburků (1310–1437), Habsburků (1437–1457), Jagellonců (1471–1526), Habsburků (1526–1780) a Habsburko-Lotrinků (1780–1918). Království oficiálně zaniklo roku 1918 vznikem Československa.
21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.
Kdo vládl v českých zemích nejdéle : Václav IV.
srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.
Kdo vládl třem královstvím : Václav III. Vládl třem královstvím – ČESKÉMU, POLSKÉMU, UHERSKÉMU.
Kdo byl habsburský panovník
Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
První pražská defenestrace je událost z neděle 30. července 1419, kdy byli protihusitští novoměstští radní (konšelé) zabiti svržením z okna radnice. Událost je považována za počátek husitských válek.červenec 1419
Účastníci se nejprve shromáždili v chrámu Panny Marie Sněžné, kde kázal kněz a pozdější vůdce pražských radikálů Jan Želivský. Násilný převrat byl předem plánován, mnoho stoupenců Želivského se dostavilo ozbrojených.
V jaké části hradu se konala 2 pražská defenestrace : Druhou pražskou defenestrací za vlády krále Vladislava Jagellonského 24. září 1483 opět vyvrcholily spory mezi kališnickou a katolickou stranou. Davy dobyly Staroměstskou i Novoměstskou radnici, nepokoje zasáhly Malou Stranu, Pražský hrad, Vyšehrad i židovskou čtvrť.