Zpracování plánu útoku na SSSR bylo německým vůdcem Adolfem Hitlerem nařízeno již krátce po kapitulaci Francie a směrnice č. 21 byla schválena a podepsána dne 18. prosince 1940.Začala dne 1. září 1939, když nacistické Německo přepadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Spojené království a státy Commonwealthu Německu válku.Válka měla pokračování v podobě tzv. Pokračovací války v letech 1941–1944. Sovětský svaz byl nečekaně napaden Německem 22. června 1941 a díky nepřipravenosti Rudé armády postupovali Němci úspěšně hluboko do vnitrozemí SSSR.
Jak daleko byli Nemci od Moskvy : Dne 15. listopadu byl zahájen klešťový útok, při kterém stála německá vojska na severu 45 km a na jihu 90 km od Moskvy. Vleklé boje před Moskvou trvaly do konce listopadu a Němci utrpěli četné ztráty.
Kdo napadl SSSR
Přesně 22. června 1941 zaútočilo hitlerovské Německo se svými vazaly na Sovětský svaz, letos je to tedy 80 let od této významné události druhé světové války. Útok je spojen s řadou mýtů, protože hitlerovská vojska postupovala až neuvěřitelně rychle.
Kdo velel německé armádě v bitvě u Stalingradu : Velitel německé 6. armády polní maršál Friedrich Paulus se 31. ledna 1943 ve Stalingradu vzdává. „Tuhle radost mu neudělám,“ poznamenal Paulus před štábním důstojníkem.
Součástí osvobození Československa byla Pražská ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty, dále osvobození západních Čech americkou armádou a květnové povstání českého lidu.
Vítězství Dohody. Zánik německého, ruského a rakousko-uherského císařství a Osmanské říše.
Které země napadlo Rusko
Ruská federace (1991–dnes)
| Konflikt | Strana 1 |
|---|---|
| 1992 Konflikt ve východním Prigorodném | Jižní Osetie Severní Osetie Ruská federace |
| 1992–1997 Občanská válka v Tádžikistánu | Tádžikistán Uzbekistán Ruská federace |
| 1991-1993 Válka v Abcházii | Ruská federace Abcházie |
| 1991–1993 Občanská válka v Gruzii | Gruzie Ruská federace |
Během druhé světové války byla spáchána sovětskou NKVD série masových poprav válečných zajatců ve východní Evropě, především v Polsku, Pobaltí, Rumunsku, na Ukrajině a dalších částech, která SSSR obsadil. Celkový počet obětí se odhaduje na zhruba 100 000.Bitva u Stalingradu
| Bitva o Stalingrad | |
|---|---|
| Trvání | 21. srpen 1942 – 2. únor 1943 |
| Místo | Stalingrad, SSSR |
| Souřadnice | 48°42′ s. š., 44°31′ v. d. |
| Výsledek | Rozhodující sovětské vítězství zničení německé 6. armády ústup vojsk Osy od Volhy a z Kavkazu |
Operace Tajfun – toto jméno si získal plán německé válečné ofenzívy, jejímž cílem bylo dobýt do výročního dne Velké říjnové socialistické revoluce, tedy do 7. listopadu 1941, hlavní město Sovětského svazu. Nástup na Moskvu zahájila německá skupina armád Střed záhy po pádu Kyjeva, v úterý 30. září 1941.
Koho napadlo Německo : září 1939 oficiálně začala druhá světová válka, když Německo napadlo sousední Polsko.
Které války začalo Rusko : Ruská federace (1991–dnes)
| Konflikt | Strana 1 |
|---|---|
| 1992 Válka v Podněstří | Podněstří Ruská federace |
| 1992 Konflikt ve východním Prigorodném | Jižní Osetie Severní Osetie Ruská federace |
| 1992–1997 Občanská válka v Tádžikistánu | Tádžikistán Uzbekistán Ruská federace |
| 1991-1993 Válka v Abcházii | Ruská federace Abcházie |
Kdo podepsal německou kapitulaci v bitvě o Stalingrad
Nacistické Německo v zastoupení generálplukovníka Jodla podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v sídle Vrchního velení spojeneckých expedičních silv Remeši 7. května 1945, s platností od druhého dne 23:01. Aktu se zúčastnila i sovětská strana, zastoupená generálem Susloparovem.
Skutečný obrat ale přinesla až bitva o Stalingrad, která začala 17. července 1942 a skončila drtivou porážkou německé 6. armády polního maršála Pauluse. Útok na Stalingrad byl součástí širší německé ofenzivy zahájené koncem června 1942.Proti Německu stále pokračovala sovětská Rudá armáda. V lednu 1944 byl osvobozen Leningrad, na jaře Ukrajina a v létě 1944 Finsko, Bělorusko a část Polska až k Visle.
Kdo osvobodil Prahu v 1945 : Osvobození Prahy Američany přál také československý exilový prezident Edvard Beneš, který doufal, že by to oslabilo postavení komunistů. Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin 24. dubna 1945 oznámil, že vltavskou kotlinu osvobodí Rudá armáda.