kdovíco (lze psát též kdoví co – kdo ví, co), kdožvíjaký (kdožví jaký – kdož ví, jaký), kdovíkolik (kdoví kolik – kdo ví, kolik), kdožvíproč (kdožví proč – kdož ví, proč) atp.Někteří tažní ptáci ztrácí v první části migračního letu i polovinu své váhy a bez potravních zastávek, kde dojde k opětovnému nabrání energie, by nebyli schopni tah dokončit. Někteří ptáci stráví až 80 % doby migrace na odpočinkových stanovištích.U příslovečných spřežek vzniklých spojením předložky s číslovkou (po třetí – potřetí) nebo s některými zájmeny (po každé – pokaždé) je správně zápis oběma způsoby.
Jak se píše na víc : Nejméně problematické jsou podle zmíněného článku spojení předložky s příslovcem, u nichž nebývá – kromě řídkých spojení zvláště s předložkou na a za (na víc, za dost) – ona dvojitost významu, a tedy je vždy píšeme dohromady (dodnes, podnes, dovnitř, zevnitř, povždy, provždy, přespříliš, ponejprv atd.).
Jak rikame ptákům kteří u nás zůstavají přes zimu
Víš, jak říkáme ptáčkům, kteří na zimu odlétají pryč do teplých krajin Takovým ptákům říkáme tažní (protože přesunu hejna ptáků se říká ptačí tah, ptáci táhnou do tepla, proto tažní) nebo stěhovaví.
Proč ptáci odlétají : Někteří ptáci se živí sezónní potravou (hmyz, drobní obratlovci), která je v zimě těžko k sehnání, proto se vydávají na jih, kde v zimních měsících sehnat potravu není tak složité. Zajímavé je, že ptáci se většinou vrací na stejná místa a to i do stejných hnízd. Pomáhá jim k tomu zrak a orientace.
V češtině Do 15. století se spřežky hojně vyskytovaly i v češtině. O odstranění většiny z nich se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy.
Typ poprvé – po prvé, zaprvé – za prvé
– s číslovkami (po páté – popáté), – některými zájmeny (po každé – pokaždé). Většinou píšou zvlášť. Zápis obojím způsobem je však možný u všech, např.: – za prvé – zaprvé, po prvé – poprvé.
Které ptáky uvidíme v zimě
Ojediněle se v krmítkách a v jejich okolí objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora uhelníček, pěnkavy, ale i hýl obecný, dlask tlustozobý, drozdi či strakapoud velký. "Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek ochránci ptáků považují brkoslava severního nebo čečetku zimní," řekl místopředseda spolku.Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky.Do kategorie mechanických odpuzovačů ptáků patří sítě proti holubům, hroty proti holubům, makety dravců a havranů. Makety havranů dodáváme ve dvou variantách – sedící havran, a létající havran k zavěšení. Jde o jednoduchý, ale účinný způsob plašení ptáků.
Zrcadlící (reflexní) výplně
Zároveň věrně odráží své okolí, čímž vytváří fiktivní prostředí, do kterého se ptáci pokoušejí pronikat. Zrcadlící se zeleň nebo obloha se jeví jako vzdálený cíl a ptáci pak na výplně naráží v plné rychlosti. Tyto střety velmi často končí smrtí ptáka.
Co udelal Jan Hus pro cestinu : Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel; mistr a rektor (1409-1410) pražské univerzity. Je s největší pravděpodobností také autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku.
Kdo vymyslel háčky a čárky : České háčky a čárky loni oslavily významné jubileum – 600. výročí svého vzniku. Přesněji to byla znaménka punctus rotundus a gracilis virgula, jež světlo světa spatřila roku 1406 v latinském spisu De orthographia Bohemica (O pravopisu českém), jehož autorem je snad Mistr Jan Hus.
Jak poznat příslovečnou Spřežku
Příslovce, jež vznikla spojením předložky se jménem, zájmenem, číslovkou nebo příslovcem, se nazývají příslovečné spřežky.
Sýkora koňadra
Potrava na krmítku: Sýkory jsou všežravci, v zimě mají nejraději semena (hlavně slunečnicová), tučné krmné směsi – ty klidně celoročně (lojové koule a koláče), ale i ořechy (vlašské nebo arašídy). Krmítko: Domeček nebo zavěšené zásobníkové krmítko, lojové koule a koláče. Není náročná na krmné stanoviště.Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.
Proč Nekrmit ptáky v létě : Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.