Vikingové byli obyvatelé Skandinávie (Švédsko, Norsko, Dánsko), Islandu a mnoha jiných území všude po světě v období mezi 8. – 11. stoletím, nicméně některé vikingské postavy, jako třeba berserkové jsou vyobrazeni všude možně už mnohem dříve.Vikingové byli na tehdejší dobu vysocí (průměrně 170 cm), světlé pleti, plavé nebo rusé vlasy a vousy, nejčastější barvou očí byla modrá. Muži se odívali většinou do delšího silného vlněného kabátce, přiléhavých kožených nebo podkasaných širokých kalhot (podle zámožnosti) a dlouhého čtvercového pláště.Expanze vikingů
Ze Skandinávie (Norsko, Švédsko) se vikingové vypravili na jih zhruba v 8. století, plenili pobřeží Británie (kláštery Iona a Lindisfarne) a také pobřeží Francie (zejména při ústí řeky Seiny), a to až do 11. století. Pirátské nájezdy spojovali s obchodem – obchodovali s kořistí i válečnými zajatci.
Kdo byl vůdce Vikingů : Ragnar Lodbrok či Lothbrok (staroseversky Ragnarr Loðbrók) byl legendární vikinský vůdce a hrdina staré severské poezie a ság z vikinské doby. Podle starobylé literatury podnikl nájezdy na franskou říši a anglosaskou Anglii během 9. století.
Jak se jmenují vikingské lodě
Drakkar byla rychlá vikingská dlouhá námořní a říční loď. V češtině tento termín splývá se správnějším langskip (podle severského langskippet – „dlouhá loď“). Termín drakkar podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají langskip.
V co věřili Vikingové : Zprvu věřili v řadu bohů a bohyň, které uctívali. Až kolem roku 1000 vikinská mytologie postupně vymizela a s ní i většina pohanských náboženství. Vikingové se díky svým výpravám dostávali do kontaktu i s jinými náboženstvími a v roce 966 se dokonce Harald Modrý zub nechal pokřtít a s ním postupně všichni Vikingové.
Vikingové se živili především zemědělstvím a pastevectvím. Pěstovali oves a ječmen, v menší míře i žito a pšenici. Dále se pěstovala cibule, fazole, hrách a zelí. Potravu, ale také různé produkty potřebné k životu (např.
Roku 986 tam přivedl první kolonisty z Islandu psanec Erik Rudý a někdy okolo roku 1450 grónští Vikingové definitivně vymřeli. Proč se tak stalo, není úplně jasné, ovšem tradičně se má za to, že hlavním důvodem jejich zmizení bylo setrvalé ochlazování klimatu, které se nazývá malá doba ledová.
Odkud pochází slovo Vikingové
Pravděpodobně severského původu; mohlo by být odvozeno např. od slov víg — „boj“, vík — „záliv, fjord“ či víkja — „nepřítomnost; vyhýbat se, odbočit“.Vikingové preferovali arabské mince, které dle potřeby sekali, aby dosáhli požadované hmotnosti stříbra. Odborníci tyto těmto mincím říkají „sekané stříbro“. Pokud tedy mělo dojít k platbě, odstřihli kus stříbra a bylo jim jedno, jestli je to z mince nebo kusu klenotu. pokladů.Vikingové byli vysocí asi 170 centimetrů, světlé pleti s plavými nebo rusými vlasy a vousy, většinou modroocí.
Nemůžeme začít nikde jinde, než na jejich domovském severu, kde leží jakási germánská pravlast. Je všeobecně známo, že Vikingové patří ke germánskému etniku a jejich staré příběhy jsou dochovány v mytologii zachycené ve 13. století ve slavné sbírce Edda. Proto první příběh není o dobývání.