Za svou moc vděčil pravnuk císaře Augusta především prestiži julsko-klaudijské dynastie, jíž zůstala pretoriánská garda věrná i poté, co Nero nechal zavraždit svou matku Iulii Agrippinu mladší a další příbuzné.Podle Suetonia Nero „postavu měl téměř prostřední, kůži skvrnitou a páchnoucí, vlasy nažloutlé, obličej spíše hezký než půvabný, oči šedomodré a krátkozraké, šíji vypasenou, břicho vystouplé, nohy velmi útlé. Jeho zdraví bylo znamenité; vždyť přestože přenesmírně hýřil, stonal za čtrnáct let všehovšudy třikrát.Sílící nepřátelství k němu vyústilo v rozsáhlé Pisonovo spiknutí, potlačené v roce 65. Když se proti němu po třech letech vzbouřili místodržitelé několika provincií a pretoriánská garda mu vypověděla poslušnost, ukončil Nero svůj život sebevraždou.
Kdo podpálil Řím : Nero byl dlouho považován za blázna na císařském trůnu, za chladnokrevného žháře, který uvrhl Řím do plamenů. Pravdu, kdo opravdu způsobil ničivý požár, se asi nikdy nedozvíme, ale jisté je, že Nero využil zničení velké části města k jeho rekonstrukci.
Co udělal Nero
V této době žilo v Římě přibližně tři tisíce křesťanů, Nero jich nechal na tři stovky popravit upálením, ukřižováním či rozsápáním dravými šelmami. Část jich prý také spoutané nechal potřít dehtem a zapálit.
Kdo vladl po neronovi : s. 189. k Augustovi, Tiberiovi, Caligulovi, Claudiovi i Neronovi a dále ke třem císařům, kteří se u moci vystřídali během občanské války po Neronově smrti.
V letech 54 – 68 n. l. vládl římské říši císař Nero (vlastním jménem Lucius Domitius Ahenobarbus).
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Jak se Sklonuje Nero
Jde o to, že jméno císaře zní sice v 1. pádu Nero, ale v 2. pádu ho správně skloňujeme (bez) Nerona. Jinak se skloňuje obecně cizí jméno Nero, zde by opravdu měl být tvar (bez) Nera, nicméně u zmiňovaného císaře narazíme na skloňování s přidáním hlásky N (k Neronovi, vidím Nerona atd.)století. Hamlet, korunní dánský princ, uvidí ducha svého mrtvého otce. Otec říká, že ho zabil Hamletův strýc Claudius (nalil mu jed do ucha, když spal). Po králově smrti si pak Claudius vzal Hamletovu matku Gertrudu, a stal se tak králem.Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor.
Důležitou roli pro dekadenci římské říše hrály vnitřní problémy impéria. Mezi vnitřní příčiny úpadku můžeme považovat sociální, ekonomickou, politickou, náboženskou a vojenskou situaci v říši.
Proč zanikla říše římská : Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře.
Jak skloňovat příjmení koncici na o : a) Jména zakončená v psané i vyslovované podobě na -o se skloňují podle vzoru „pán“ a koncové -o se v nepřímých pádech odsouvá (výjimkou je 5. p., který je totožný s 1. p.). Patří sem jména domácí i cizí (Laco, Kvido, Zeno, Marko, Nero, Boccaccio [bokačo], Emilio, Carravagio [karavadžo], Hirohito, Romeo – 2.
Jak Sklonovat prijmeni koncici na o
Jména zakončená v písmu i výslovnosti na -o, -u (kromě jmen rumunských) se skloňují podle vzoru „pán“ (1., 5. p. Boccaccio [bokačo], Landau -2. p.
ledna roku 41 podlehl komplotu zorganizovanému důstojníky pretoriánské gardy, některými senátory a členy císařského dvora. Pokus římského senátu využít jeho smrti k obnovení římské republiky byl zmařen, když vojáci pretoriánské gardy prohlásili Caligulova strýce Claudia císařem.Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Proč se rozdělila Římská říše : Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.