Veverka spotřebuje denně 50 až 60 gramů potravy. Nejběžnější potravou veverek jsou semena jehličnanů, které vykusují ze šišek. Šišky ale veverka odkusuje bez ohledu na stupeň zralosti semen. Konzumuje i čerstvé, zelené šišky.Po oplození se vajíčka přeměňují v křídlatá semena, samičí šištice dřevnatí, vzniká šiška. Za sucha se šiška rozevírá, uvolňují se zralá semena, která se pomocí křídel rozšiřují do okolí. Z vyklíčených semen vyrůstají „semenáčky“.Smrk (picea) Samčí šištice vyrůstají v paždí jehlic na loňských větvích, přičemž samičí šišky rostou na konci loňských větví, většinou ve špičce koruny. Ty jsou na větévkách během kvetení vzpřímené, po opylení se stáčejí směrem dolů. Semena šišek jsou opatřena blanitými křidélky.
Jak často má smrk šišky : Semena mají střední klíčivost. Smrk pichlavý (Picea pungens) začíná plodit asi ve 20 (30) až 50 letech, maxima plodnost dosahuje v 50-150 letech, semenné roky se opakují v několikaletých intervalech. Šišky s měkkými rýhovanými šupinami vytrvávají po dozrání do příštího roku a pak opadávají.
Co má šišky nahoru
Šišky jedle se rozpadnou brzy
Mezi jehličnany pěstované nejčastěji v okrasných zahradách patří bezesporu jedle. Jejím typickým znakem jsou vzpřímené šišky (na rozdíl od ostatních jehličnanů rostou vzhůru), které se však rozpadají ještě dříve, než stačí dozrát.
Jak rostou šišky : Samičí šištice obsahují ploché semenné šupiny, které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek díky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven.
Buňky tvořící pletivo uvnitř šišek reagují na vlhkost. Dokud je šiška v procesu vývoje semen vyživována stromem, je zavřená. Jakmile ale semena dozrají, strom ji vyživovat přestane a šiška začíná schnout a rozevírat se. Za vlhkého počasí se však opět uzavře.
Šišky jedle se sbírají ještě zelené, aby z nich semínka nevypadla. Do vrcholků stromů, a to zejména jedlí, se vydávají stromolezci, kteří sbírají ještě uzavřené šišky jedlí. Ze semen dokážou lesníci připravit další sazenice pro obnovu kalamitních ploch.
Jaký je rozdíl mezi smrkem a jedlí
Víte, jak je od sebe poznat Borovici asi nespletete, protože ta mívá jehlice dlouhé a ježaté jako štětiny. Jedle a smrk naopak mají jehlice krátké, ale smrk je má rozcuchané jako malý kluk, kdežto jedle je má učesané na pěšinku jako malá holčička.Zdřevnatěním samičí šištice vzniká šiška. Šišky se otevírají při vyschnutí (např. u smrku, borovice, modřínu) nebo se rozpadají přímo na stromě (např. u jedle).Buňky tvořící pletivo uvnitř šišek reagují na vlhkost. Dokud je šiška v procesu vývoje semen vyživována stromem, je zavřená. Jakmile ale semena dozrají, strom ji vyživovat přestane a šiška začíná schnout a rozevírat se. Za vlhkého počasí se však opět uzavře.
Jedle bělokorá
Má dlouhé šišky, které ale na zemi nenajdeme, protože šiška se po dopadu na zem rozpadne. Její dlouhé šišky rostou směrem nahoru.
Jak vysoké jsou smrky : Dorůstá výšky až 50 m. Jehlice jsou 10–25 mm dlouhé, 1 mm široké, na průřezu čtyřhranné a na konci zašpičatělé. Rozmnožovací orgány jsou jako u ostatních nahosemenných rostlin šišticovité.
Jaké jsou kořeny u smrku : Smrk má kořen plochý a mělký, bez hlavního kořene, trpí nedostatkem vody, je-li sucho. Lze jej dobře studovat na vyvrácených exemplářích. Srovnej kořen smrku a jedle a zamysli se, který strom je lépe zakotven /lépe drží/ v půdě.
Proč se šiška ve vodě zavírá
Rozevírání je způsobeno vysycháním pletiva šišky. Tuto vlastnost si pletivo šišek uchovává napořád, a tak, když rozevřenou šišku vložíme zpět do vody, může vodu znovu nasát a dojde k jejímu zavření.
Šišky na větvích nevisí, ale vyrůstají vzpřímeně a ve zralosti se rozpadají na stromech.Víte, jak je od sebe poznat Borovici asi nespletete, protože ta mívá jehlice dlouhé a ježaté jako štětiny. Jedle a smrk naopak mají jehlice krátké, ale smrk je má rozcuchané jako malý kluk, kdežto jedle je má učesané na pěšinku jako malá holčička.
Proč opadává stříbrný smrk : Poškození je způsobené mšicí smrkovou, u které došlo patrně vlivem teplé zimy k masivnímu přemnožení. Mšice sají mízu a tím poškozují strom. Jak se projevuje Napadení začíná od spodních pater směrem ke špičce stromu a od vnitřku stromu k vnějším částem větví.