Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů (1917) a položil tak základy oboru chetitologie.Jean-François Champollion (23. prosinec 1790 Figeac – 4. březen 1832 Paříž) byl francouzský jazykovědec a egyptolog. Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky.Bedřich Hrozný – rozluštitel tajemného chetitského jazyka. Velkým vědcem, jehož jméno je dosud známo i laické veřejnosti, byl orientalista Bedřich Hrozný. Od jeho dešifrování starověké řeči Chetitů, které oznámil 24.
Co Rozlustil Bedřich Hrozný : Před sto lety oznámil český orientalista Bedřich Hrozný rozluštění jazyka Chetitů Přesně před sto lety představil jazykovědec Bedřich Hrozný svůj přelomový objev na poli orientálních jazyků. Rozluštil totiž jazyk Chetitů, psaný klínovým písmem.
Kdo rozluštil písmo Sumerů
listopadu 1915 český orientalista a lingvista Bedřich Hrozný oznámil, že se mu podařilo rozluštit klínové písmo. Hrozný Bedřich, 1879-1952, český orientalista a lingvista; zakladatel chetitologie, profesor Univerzity Karlovy v Praze.
Kdo vynalezl první písmo : Pravděpodobně nejstarší známé písmo, vápencová destička ze Sumeru přibližně z roku 3500 př. n. l. Největším pokrokem za vynálezu písma, od toho piktografického, k našemu nynějšímu, bylo vytvoření hláskové abecedy Féničany.
My se ale zaměříme na několik nejznámějších, kterým se podařilo poodhalit roušku tajemství, kterou bylo egyptské písmo do té doby zahaleno. Prvním z nich byl Nicolas Claude Fabri de Peiresc (1580 – 1637), povoláním úředník v Aix. Jako první vytušil, že mezi koptštinou a starou egyptštinou existují určité souvislosti.
Jean-François Champollion
Nicméně tomu tak nebylo vždy, neboť k pochopení konsekvencí bylo nejdříve nutné rozluštit egyptské znakové písmo, tzv. egyptské hieroglyfy. K tomu ze všech nalezených dokumentů nejvíce napomohla nepochybně Rosettská deska, fragment čedičové (kamenné) stély se třemi variantami téhož nápisu.
Kdo vytvořil první slovanské písmo
Hlaholici vytvořil Konstantin ze Soluně (svatý Cyril) kolem 862–863. Podnětem k tomu mu byla jeho mise na Moravu (žádost moravského vládce Rastislava u východořímského císaře Michala III.) a nutnost vytvořit písmo pro přijatelný zápis slovanštiny, do níž bylo třeba překládat bohoslužebné i jiné texty.Latinka byla původně vyvinuta pro latinu odvozením z řecké abecedy zprostředkované Etrusky asi v 7. století př. n. l. Ve starověku vznikly dvě formy latinského písma: kapitála a starší římská kurzíva, která se ve 3. století vyvinula v mladší římskou kurzívu, zatímco na kapitálu navázala unciála a polounciála.První písmové soustavy se vyvinuly nezávisle na sobě. Vytvořili je obyvatelé Babylónu, Egypta a Číny. Sousední národy od nich přijaly písmo již hotové a během času si je přizpůsobily vlastním potřebám. Čínské písmo vzniklo asi dva tisíce let před naším letopočtem.
Pravděpodobně nejstarší známé písmo, vápencová destička ze Sumeru přibližně z roku 3500 př. n. l. Největším pokrokem za vynálezu písma, od toho piktografického, k našemu nynějšímu, bylo vytvoření hláskové abecedy Féničany.
Odkud je azbuka : Jako azbuka se neoznačuje jen ruská abeceda, ale všechny národní abecedy, které vznikly vývojem cyrilice. Laická veřejnost má přitom často azbuku spojenou zejména s ruštinou. Existuje ale i ukrajinská, bulharská, běloruská nebo například černohorská azbuka.
Kdo vymyslel prvni písmo : Pravděpodobně nejstarší známé písmo, vápencová destička ze Sumeru přibližně z roku 3500 př. n. l. Největším pokrokem za vynálezu písma, od toho piktografického, k našemu nynějšímu, bylo vytvoření hláskové abecedy Féničany.
Kdo vytvořil nejstarší písmo
Pravděpodobně nejstarší známé písmo, vápencová destička ze Sumeru přibližně z roku 3500 př. n. l. Největším pokrokem za vynálezu písma, od toho piktografického, k našemu nynějšímu, bylo vytvoření hláskové abecedy Féničany.
Autorství cyrilice se sice připisuje Metodějovu žáku Klimentovi Ochridskému, důkazy však chybí. Pravděpodobnější ale bude, že autorem byl žák sv. Metoděje Konstantin zvaný Presbyter, který působil v novém hlavním městě První bulharské říše v Preslavi jako biskup.Moderní azbuka je kombinací cyrilice a latinky.
Existuje ale i ukrajinská, bulharská, běloruská nebo například černohorská azbuka. Obyčejně se od sebe liší tím, že třeba používají některé písmeno navíc nebo jiné naopak nepoužívají.
Odkud pochází klínové písmo : Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, tyto byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem.